Dějiny národa Českého - KNÍŽECÍ DRUŽINA A JEJÍ ÚČEL

8. 01 2019 | www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Knížecí družina bývala v prvotní podobě především vojenskou armádou. Kdekterý velmož či významný panovník se podle svých možností většinou obklopil skupinou ozbrojenců, kteří pak ztělesňovali jeho postavení a moc. Často dobývali území a přinášeli válečnou kořist, či trestali vzpurné obyvatelstvo. Hlavním úkolem pro knížecí družinu bylo hlídat a chránit samotného panovníka. Patrně nejpočetnější družinu v době raného středověku u nás, měl kníže Břetislav I. Samotná družina žila v blízkosti svého knížete či pána v dřevěných staveních, jen pár kroků od knížete a knížecího paláce. Bez družiny by panovník nebo velmož nedokázal uplatnit svou moc, či nárokovat své dobyté území.

  Šlechtic své vojáky (družníky) za prokázané služby živil a všestranně zaopatřoval a odměňoval. Zprvu podílem na válečné kořisti, později trvalejšími hodnotami-tzv. výsluhami, tedy půdou, vesnicemi, apod. Družiny existovaly od předhistorických časů, patrně si je vydržovali už rodoví náčelníci a kmenoví vévodové za dob, když Čechy ještě byly rozdrobeny na množství malých státečků. V dlouhém procesu sjednocením Čech a později i Moravy se z družníků většinou stávali "státní úředníci" či správci přemyslovských hradů a tvrzí. Taktéž však vykonavatelé moci na dobytém území. Tito jedinci, vyňati za zásluhy panovníkovi z řadových, převážně vojenských služeb v družině se stali jakýmisi poradci a později zakladateli šlechtických rodů, které jsou často známé až do dnešních dnů.

  Jistě jste slyšeli slova jako: arcičíšník, lovčí, stolník atd. tito lidé patřili do užšího okruhu panovníka a měli taktéž rozhodující slovo na zprvu knížecím, a posléze královském dvoře. Být v době knížecí třeba lovčí znamenalo velké a záslužné postavení. Závěrem bych napsal, že dnešní šlechtické rody jsou vlastně potomci těchto V.I.P osob na knížecím či královském dvoře.

Autor: Administrator

Diskuse

Speciály

Tipy