Dějiny národa Českého - KNÍŽECÍ PŘEMYLOVCI Díl třetí: Cesta na královský trůn

24. 11 2020

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  Počátek vznešeného rodu Přemyslovců je zahalen tajemstvím. Krutá doba, která trvala prakticky až do doby knížete Břetislava I., měla za následek, že napříště musel český panovník prakticky žadonit o svrchovanost na svém území. Po bratrovražedném boji na knížecím stolci přišel syn knížete Oldřicha Břetislav, který jako panovník dal české zemi alespoň nějaký řád. Jeho 34 letá vláda je s pohledu dnešních historiků brána velmi kladně. Břetislav měl pět potomků. Těsně před svou smrtí rozdělil vládu dle zákona seniorátu, který sám Břetislav vydal. Jeho druhorozený syn Vratislav si dokonce jako první nasadil na hlavu královskou korunu, čímž se prestiž české země ještě zvýšil. Nastálo se Morava stala součástí Čech.

  Vratislav spolu se svým starším bratrem Spytihněvem II., ač měli chladný vztah, přestavěli svatým Václavem stavěnou rotundu na baziliku sv. Víta. Začal razit mince zvané Denáry, které se používaly prakticky v celé střední Evropě. Na sklonku své vlády se král Vratislav II. zmítal v občanské válce, kdy chtě nechtě dle stařešinského řádu musel přepustit vládu svému mladšímu bratru, brněnskému údělníku Konrádovi I. Brněnskému, který ale vládl necelý rok. Opět se v České zemi rozhořel boj mezi příslušníky přemyslovského rodu.

  Během 48 let se na knížecím stolci v Praze vystřídalo hned osm panovníků. Sobectví až nevraživost bylo v Českých zemích časté, zejména u posledních českých knížat. Sem tam se objevil panovník, který pozvedl prestiž české země. Jedním z nich byl i kníže Soběslav I., který dokonce vojenskou silou pokořil i římskoněmeckého krále Lothara III. v památné bitvě u Chlumce, která se odehrála v únoru LP 1126. Také Soběslav I. začal razit denáry, které si oblíbil zejména prostý lid.

  Následně byl na knížecí stolec dosazen nejslavnější kníže a budoucí druhý český král Vladislav I. Ten byl na krále českého korunován i díky své statečnosti v bitvě u Milána, kde spolu se svým vojskem porazil do té doby nepřemožitelné vévody milánské. Nejenže byl kníže Vladislav II. posléze korunován na krále Vladislava I., ale od císaře Fridricha Barbarossy dokonce jako dar obdržel nový státní symbol, tedy dvouocasého lva, který je jako státní znak prakticky až dodnes.

  Tento do té doby nejslavnější český král spolu se svou druhou manželkou Juditou Durynskou nechal přes řeku Vltavu postavit první kamenný most v Praze a prakticky v Českém království, jenž byl nazván Juditin. Po jeho abdikaci, kdy opět nastal boj o knížecí stolec, se opět České země staly cílem dychtivých sousedů, a to zejména Sasů. Ti na knížecí stolec dosadili neschopného Vladislavova syna Bedřicha, který stačil za rok své vlády nadělat v té době až astronomické dluhy.

  Bedřich byl nakonec vojensky, ale ne na dlouho, vyhnán a na jeho místo byl císařem Fridrichem Barbarossou dosazen kníže, jenž byl nazván "selský kníže" Soběslav II. Jeho vláda, ale skončila opět bojem mezi knížaty. Doslova drasticky byl poražen jeho příbuzným knížetem Bedřichem, a to v té době nedaleko Prahy Na Bojišti dne 27. ledna LP 1179. Po této události se opět v Praze ujal vlády kníže Bedřich, ne však nadlouho. Konec 3. dílu.

 
.