Dějiny národa Českého - LIDUMIL A ABSOLUTISTA JOSEF II.

7. 04 2021

 www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

   Po posledním vydechnutí Marie Terezie konečně nadešel čas pro jejího prvorozeného syna Josefa II., tedy okamžik, kdy mohl bez všech omezení provést své dávné záměry a touhy. Byl to muž neobyčejně vzdělaný v duchu tehdejší doby, zejména v duchu francouzské filosofie, lidumilný a poctivý, jedním slovem nejosvícenější Habsburk na trůně.

  Císař Josef II. se při zavádění novot také neohlížel na to, že se mnohé z nich lidu nelíbí (hlavně církvi). Navíc neměl sám dost schopné úředníky, kteří by jeho úmysl realizovali, naopak se stávalo mnohdy, že v zásadě dobrá věc jejich nešikovností lidu prostému spíš uškodila, než prospěla.

  Bohužel povznesení a zvelebení českého jazyka nebyl císař Josef II. nakloněn. Jistě k tomu přispěla skutečnost, že češtinu ani sám neovládal. Přesto na svých cestách po Čechách a Moravě se rád a často setkával s lidmi, hovořil s nimi a jistě tedy chápal jejich stížnosti na vrchnost a nesmyslné placení daní.

  Za vlády Josefa II. došlo k velkým změnám ve věcech náboženství. Císař vydal takzvaný Toleranční patent, v němž uvedl, že katolické náboženství má sice mít přední postavení, ale povolil také augšpurské, helvétské a pravoslavné. Nekatolíci tak mohli svobodně vlastnit majetek, získat měšťanské právo, zakládat náboženské obce, zřizovat vlastní kostely a školy, vykonávat veřejné funkce. Zkrátka Toleranční patent znamenal, že byl císař Josef II. k jiným náboženským vyznáním snášenlivý neboli tolerantní.

  V Čechách a na Moravě se za nekatolíky prohlásilo mnoho lidí, ještě za císaře Josefa II. bylo v Čechách zřízeno 36 náboženských obcí helvétských (Českobratrská církev evangelická a Jednota bratrská). Nejen tolerované církve, ale i katolíci byli tak podřízeni státu. Katolická církev musel stejně, jako protestanská, poslouchat panovníka a státní aparát a nikoli římského papeže. Tak třeba biskupové byli vyňati z papežské moci a podřízení byli státu. 

  Císař Josef II. potom také zrušil téměř všechny kláštery s výjimkou těch, jejichž účelem bylo prospívat obecnému dobru, jako například vyučování mládeže a opatrování nemocných. V letech 1782 až 1785 bylo jen českých zemích zrušeno na 28 klášterů, z nichž se museli jeptišky a mniši vystěhovat. Majetek zrušených klášterů byl předán státnímu aparátu a samotnému císaři, který ho využil na tzv. císařské fary, nebo k vojenským a školním účelům.

  Císař Josef II. také v Českých zemích zřídil nová biskupství, jako například olomoucké, které bylo vyňato z područí pražského arcibiskupství. Ještě za dob vlády Marie Terezie bylo zřízeno brněnské biskupství L.P. 1777., litoměřické a královohradecké.

  Zkrátka císař Josef II. byl velkým přítelem selského lidu. Také proto vznikla instituce nazvaná Vlastenecká hospodářská společnost, které udělil císař mnohá práva tak, aby mohla podporovat technický pokrok a hlavně zemědělství. ( možná první JZD v dobách Josefa II.) V Praze dokonce císař založil L.P.1783 první sirotčinec a L.P. 1784 chudobinec. Ještě stačil vydat L.P. 1790 patent pro nemocnici pro choromyslné a všeobecnou nemocnici na Karlově náměstí, známe ji dnes jako nemocnice na Karláku, a poté 20. února L.P 1790 císař Josef II. zemřel.

  Odešel osvícenec, aby ho nahradil jemu podobný, tedy jeho bratr Leopold II., který se dokonce na pražském hradě nechal korunovat svatováclavskou korunou.

 
.