Dějiny národa Českého - OBLÁSEK PRINCEZNY ANEŽKY

12. 11 2020

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  Anežka Přemyslovna, žena, která svůj život prožila zcela prostě a chudě v klášteře sv. Františka, který spolu se svým královským bratrem Václavem I. založila, vstoupila do svého druhého pozemského života aktem, jenž byl zaznamenám kronikáři tehdejší středověké Evropy. V den, kdy byla Anežka přijata mezi chudé a řádové sestry, kdy svou zlatou korunku coby princezna odložila a namísto toho si oblékla šat prostých a chudých řeholnic, se odehrál před rokem 1232 za účasti jejího milovaného bratra, českého krále Václava I. a jeho jediné manželky Kunhuty Štaufské. Tímto dnem se Anežka zcela věrně oddala Bohu jako jeho služebnice.

  Akt, jenž se patrně odehrál v bazilice sv. Víta na hradě Pražském, byl pro mnohé jeho účastníky nezapomenutelný a dojemný natolik, že dokonce rozplakal i krále Václava I. Anežka coby princezna vstoupila do chrámu oděna v drahém šarlatu posázeném diamanty a perlami. Všude kolem zaznívaly chorály a za zpěvu řeholnic z nedalekého kláštera sv. Jiří. Anežka všechnu tu drahou nádheru, jakou byly šaty, šperky, zlaté prsteny, korunka posázena diamanty, vyměnila za prosté a chudé roucho, které zdobilo chudé a prosté dívky, které právě vstoupily do kláštera. Anežka před zraky svého bratra a krále Václava I. odhodila všechnu tu nádheru, kterou jako princezna po léta nosila, aby si oblékla chudý a prostý plášť s kapucou a složila slib chudoby a ctnosti.

  Dlouhou chodbou kráčejíc ke svatému oltáři Anežka poklekla před tehdejším pražským biskupem Janem II. z Dražic a pronesla věty ve staročeštině, jako slib chudoby a čistoty. Posléze ji pražský biskup za zvuku svatováclavského chorálu a písně Pomiluj ny oblékl šat řeholní. Tím ji uvedl do služby Bohu a taktéž ji přijal do řádu sv. Kláry, se kterou si Anežka ještě jako princezna často dopisovala. I díky ní, mohla Anežka založit v Praze klášter sv. Františka. Nakonec se ve všech pražských kostelech rozezněly zvony a Anežka toho dne započala svoji práci coby budoucí abatyše františkánského kláštera a řádové sestry špitálu sv. Klimenta, kde Anežka podle legend činila své zázraky, coby pečovatelka o nemocné a malomocné.

  Již za jejího pozemského života se vyprávěly zázraky, které činila, a po její smrti dne 2. března 1282 nabyly na síle věčnosti. Anežka se v tento pro ni slavný den stala tím, čím jako malá ve zdech třebenického kláštera snila. Zde se prakticky ocitla na prahu nového života, který střídavě smutně či vesele prožila. Oblásek, který si na svém královském bratru vyprosila, byl dojemný a pro přihlížející nezapomenutelným zážitkem. Král Václav I. těsně po obřadu věnoval na nově založený klášter sv. Františka 350 hřiven stříbra, což se rovnalo více jak 35 tun. Celého oblásku se se slzami v očích zúčastnila i Anežčina matka-královna vdova Konstancie Uherská.

 
.