Dějiny národa Českého - OPIČÍ LÁSKA CÍSAŘE KARLA IV.

16. 07 2020

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Korunovace dítěte Václava

  Václav IV. se narodil 26. února LP 1361 v Norimberku, v době, kdy zde při příležitosti říšského sněmu pobývali jeho rodiče, Karel IV. a jeho třetí manželka Anna Svídnická. Císař se v Německu konečně dočkal vytouženého syna a dědice. Snad právě tento fakt způsobil, že svého vytouženého dědice zahrnul až "opičí" láskou.

   Už v roce jeho narození se pro svého syna Václava pokusil císař Karel IV. získat učitele, jakým byl italský básník a humanista Francesko Petrarka, ten se ovšem císaři zdvořile omluvil a raději se věnoval své práci v Severní Itálii. V roce 1363 nechal císař přes protesty pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic teprve dvouletého Václava korunovat českým králem. Chlapeček však důstojnost poněkud zkazil když, jak zaznamenal letopisec, v té chvíli plakal náramně a zesral oltář sv. Moura".

  Jako sedmiletý byl Václav jmenován do čela zemské správy. A aby předem pojistil kontinuitu Lucemburků na říšském trůně, dal v roce 1376 Karel IV. zvolit a posléze korunovat teprve patnáctiletého Václava římským králem. Když se ale pak Václav IV. po otcově smrti jako sedmnáctiletý ujímal vlády, vzhledem k jeho výchově se mu panovnické povinnosti už předem zcela znechutily. Zřejmě proto hledal únik v loveckých zábavách a častých bujarých pitkách.

  Václav, nejstarší syn a dědic Karla IV., se stejně jako jeho starší sestry stal významnou figurkou na otcově šachovnici. Dokonce tou nejvýznamnější, vždyť měl být nejen českým králem, ale i římským a snad v očích Karla IV i císařem. A jako takový si nemohl vzít jen tak nějakou nevěstu. Císařský otec si musel v tomto ohledu dávat opravdu mimořádně záležet. A tak svého syna a budoucího krále Václava IV. už vlastně před jeho narozením zasnoubil s o tři roky starší Alžbětou Hohenzollenskou, dcerou svého věrného spojence a přítele norimberského purkrabího Fridricha V. a jeho manželky Alžběty Míšenské. Svatební smlouvu museli chtě nechtě potvrdit i pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic a císařský kancléř Jan ze Středy.

  Ze zasnoubení však čtyři roky po narození Václava sešlo, protože se objevila daleko lepší partie v podobě Johany Bavorská. Je ale ironií, že tato odmítnutá snoubenka z rodu Hohenzollernů se nakonec provdala za Ruprechta III. Falckého, který v roce 1400 nahradil právě Václava IV. na trůnu římských králů. Protěžování Václava bylo ze strany otce trnem v oku nejen české šlechty, ale zejména jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské.

  Patrně zde začala i díky ni velká nenávist mezi Václavem IV a jeho nevlastním bratrem Zikmundem Lucemburským, která vyvrcholila o několik let později kdy byl právě Václav vězněn svým nehodným a možná i žárlivým bratrem Zikmundem Lucemburským. Zcela znechucený a jistě opilý český král Václav IV. posléze svého nevlastního bratra Zikmunda jako kurfiřt zvolil římským králem, byť to pro něj musela být doslova pohana.

 
.