Dějiny národa Českého - OSLEPNUTÍ KRÁLE JANA LUCEMBURSKÉHO

29. 06 2020

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Zelený zákal nebo nešťastný rytířský turnaj v Praze

  Českého krále Jana Lucemburského známe jako slepého krále. Podle legendy sepsané na sklonku jeho života měl o jedno oko přijít patrně nešťastnou náhodou při rytířském turnaji pořádaném na Staroměstském rynku v Praze. Alespoň takto to uvádí soudobá kronika. Jenže dle antropologů byl ve skutečnosti Jan Lucemburský postižen patrně dědičnou krátkozrakostí a patrně zeleným zákalem.

  Na zpáteční cestě z křížové výpravy na Litvu v červenci LP 1337 začal podle jeho osobního rádce král Jan Lucemburský špatně vidět na pravé oko. Patrně se jednalo o zelený zákal, který se v nezdravém bažinatém terénu v dnešním východním Polsku prudce zhoršoval. Francouzský lékař Barrot, spíše felčar a šarlatán než skutečný lékař medicíny, se pokoušel českého krále vyléčit mastí obsahující rtuť a kafr. Pochopitelně tím Janův zrak ještě více poškodil, a ten začal stále hůře vidět na pravé oko, až na něj zcela oslepl. Král v zuřivém záchvatu nad ztrátou zraku v pravém oku nechal šarlatána Barrota v pytli hodit do řeky Odry, kde nešťastník utonul.

  O necelé dva roky později začalo slábnout i Janovo levé oko. Král Jan Lucemburský tentokrát povolal do Prahy věhlasného arabského lékaře Hadrata il Malim Mahlaka ze španělské Cordoby. Arabský lékař poučen smutným osudem svého předchůdce si nejdříve nechal od českého krále vystavit ochranný glejt, který mu měl zaručit bezpečný odchod z Prahy i v případě, že se léčba nepodaří. Teprve pak se začal lékař zabývat levým královým okem.

  Ale i zde léčba nebyla úspěšná, žádná mast ani z dálného východu králi Janu Lucemburskému zkrátka nepomohla. Králův nejstarší syn, budoucí císař a král Karel IV., nechal svého otce dopravit do francouzského města Montpellieru, kde sídlila věhlasná lékařská univerzita v celé Francii. Jenže ani zde nebyl král vyléčen a naopak se mu zrak ještě zhoršil. Poslední skutečný rytíř Jan Lucemburský po návratu do Prahy zcela oslepl.

  Ke své hrůze si uvědomil, že už nikdy nebude vidět a už nikdy se nebude moci zúčastnit rytířských turnajů, které miloval a na kterých nikde nesměl chybět. Vždyť křesťanská Evropa do té doby z válek a turnajů nevyšla a k jedné takové, ke které se právě schylovalo s názvem stoletá, již český král nebude patrně přizván, ale opak byl pravdou. Jan Lucemburský spolu se svým synem, v té době již římským králem, byl nakonec do bitevní vřavy v Kresčaku francouzským králem Filipem IV. přizván.

  Český král Jan Lucemburský shromáždil na více jak tisíc těžkooděnců a ač zcela slepý, vyrazil vstříc proti Angličanům. Nechal se i s koněm přivázat dvěma jezdci a podle dochovaných zpráv tlačil se do první linie, kde ale byl Angličany zabit patrně dlouhým kopím, které zasáhlo jeho pravou plíci. Stalo se dne 26. srpna LP 1346 v pozdních odpoledních hodinách. Vzhledem, k tomu, že byl král Jan Lucemburský zcela slepý, je jisté, že si svou smrt ve válečné vřavě naplánoval sám, dalo by si tedy napsat, že to byla "sebevražda". Český král Jan Lucemburský byl poslední skutečný rytíř, kterému se poklonil i anglický král Eduard III. Plantagenet.

.