Dějiny národa Českého - PRAHA V DÁVNOVĚKU

19. 06 2019 | www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Dlouho před založením Pražského hradu stálo na území dnešního hlavního města několik staroslovanských hradišt, nejstarších ve středních Čechách. To bylo přibližně v období let 600-850. Existence čtyř je zcela nepochybná. Největší vzniklo v Šárce a bylo možná i předhistorickým obchodním centrem v pražské kotlině. Jiná opevnění, nebo chcete-li sídliště, vyrostla v Hostivaři, u Bohnic a v Butovicích. Kromě těchto osad, v nichž sluky srubů nalezly ochranu za palisádami, později v přemyslovské době kamennými hradbami, bylo území Prahy poseto množstvím malých vesniček. Záhy, jistě před rokem 872, se slovanské osídlení Prahy soustředilo i do míst kolem dnešního Malostranského náměstí, tedy pod Hradčanský ostroh. A nahoře na kopci, na dnešním Loretánském náměstí, býval rozlehlý pohanský hřbitov. V roce 1998 tam skupina archeologů objevila přes tisíc koster, spoustu různých posmrtných darů i jakési pohanské obětiště s velkým množstvím šperků a popelu.

  Zajímavé zjištění bylo, že v oněch dobách se slovanské osídlení Prahy koncentrovalo na levý vltavský břeh. Nálezy z pravého vltavského břehu z dnešního Starého a Nového Města patrně chybí, nebo pochází až z 10. či 11. století. Kromě toho tu většina starobylých předmětů byla objevena daleko od vody. Zkrátka Hradčanská strana Prahy měla pro slovanské osídlení výhodnější polohu. Byla více prosluněná, chráněná před větry, terén se zde dostatečně zdvihal nad hladinu řeky. Navíc tudy vedla dávnověká obchodní stezka. Na pravém břehu řeky Vltavy, zvláště na dnešním Novém Městě, byla spíše bažinatá krajina. Až teprve příchod prvního Přemyslovce na konci 9. století se pravý břeh začal osidlovat.Záhadou zůstal dodnes Vyšehrad, nebo jak se také nazýval, Petrova Skála.

Autor: Administrator

Diskuse

.

Speciály

Tipy