Dějiny národa Českého - PRAŽSKÝ BISKUP TOBIÁŠ Z BECHYNĚ-BENEŠOVA

21. 06 2020

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Zakladatel Horšovského Týna

  V dobách Přemyslovců bylo mnoho pražských biskupů, o kterých dnes prakticky ani nic nevíme, nebo se již na našich školách o nich neučí. Je to ale velká škoda, vzhledem k tomu, že pražský biskup byl už od dob zřízení pražského biskupství v roce 973 knížetem Boleslavem II. zvaným též Pobožným, druhým mužem ve státě hned za panovníkem.

  Jedním z velkým mužů sídlících nedaleko sídla českých králů byl Tobiáš z Bechyně, příslušník šlechtického rodu Benešovců, který byl zvolen pražským biskupem dne 15 listopadu LP 1278, tedy několik měsíců po prohrané bitvě Na Moravském poli, kde padl král "železný a zlatý" Přemysl Otakar II. Tobiáš z Bechyně měl údajně sedm bratrů z nichž nejvýznamnějším byl přední šlechtic v době krále Přemysla Otakara II. Milota z Dědic, který byl po smrti Přemysla Otakara II. nařčen ze zrady na Moravském poli. Přesto. že na rodu Benešovců ležela tato pohana, tak byl nakonec právě jeho mladší bratr Tobiáš z Bechyně olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku potvrzen do biskupského úřadu v Praze.

  Ihned po převzetí úřadu pražského biskupa se Tobiáš z Bechyně dostal do sporů s Otou Braniborským, který po bitvě Na Moravském poli začal České země necitelně a až zákeřně okupovat a s pověřením římského krále Rudolfa I. Habsburského se stl Ota regentem ze nezletilého kralevice a syna Přemysla Otakara II. Václava. Pražský biskup stál na straně české šlechty proti Braniborským a nakonec donutil Otu Braniborského nejen dojednat s českou šlechtou příměří, ale taktéž propustit z internace mladého krále Václava II. Tady ale Tobiáš z Bechyně narazil na nevoli ze strany předního českého šlechtice Záviše z Falkenštejna, který vedl tichou válku proti němu.

  Tobiáši z Bechyně nakonec pomohl, bývalý nepřítel římský král Rudolf I. Habsburský, který Václava propustil a oženil ho se svou dcerou Gutou (Jitkou) Habsburskou. Tímto činem následně upadl Záviš z Falkenštejna v královu nemilost, což následně vyvolalo nenávist Vítkovců vůči Tobiášovi z Bechyně. Docházelo dokonce i k napadení statků rodu Benešovců ze strany Vítkovců. Vypálena byla také tvrz Hluboká nad Vltavou, která byla v držení biskupa Tobiáše z Bechyně a rodu Benešoviců.

  Dlouhou válku ze strany Vítkovců vyřešil až samotný mladý český král Václav II., a jeho nevlastní bratr Mikuláš Opavský tím, že byl nakonec Záviš z Falkenštejna se svolením římského krále Rudolfa I. Habsburského na Hluboké dne 24. srpna LP 1290 sťat prknem-tedy popraven tupou stranou meče. Tato pohana se nelíbila zejména Vítkovcům, jelikož se takto popravovali vrazi či lapkové.

  Tobiáš z Bechyně posléze v nedalekém Týně nad Vltavou vybudoval nejen hrad, ale taktéž nové městské centrum jižních Čech. Nedaleko Domažlic v roce 1286 založil Tobiáš z Bechyně město Horšovský Týn a byl u položení základního kamene hradu Konopiště (dnes zámek Konopiště) nedaleko Benešova v roce 1294. V dobách krále Václava II. i díky české šlechtě jeho hvězda začala pomalu upadat, a to hlavně díky rádcům krále Václava II. Dost možná právě v této době raději opustil úřad pražského biskupa a zanedlouho 1: března LP 1296 zemřel. Po jeho smrti se stal pražským biskupem děkan svatovítské kapituly Řehoř Zajíc z Valdeka, příslušník rodu Hazmburků

.