Dějiny národa Českého - PRAŽSKÝ HRAD - Díl první: Příchod rodu Přemyslovců

18. 07 2019 |

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník 

  Někdy okolo LP 882 první historicky doložený kníže Přemyslovec Bořivoj přichází na vysoký ostroh, který je již v pohanských dobách nazýván Žíži, nebo také Sněmovní pole. Tady za účasti své manželky a několika věrných začíná budovat vůbec první kostel v Praze, Kostel Panny Marie. Všude kolem bylo mnoho valů a příkopů, zhruba na druhém nádvoří tekl potok Brusnice, který zásoboval vodou ostrožné obyvatelstvo ještě před příchodem Bořivoje. Celé návrší bylo obklopeno palisádami. Bořivoj si na dnešním třetím nádvoří nechal postavit své sídlo. V té době to byl patrně dřevěný palác a hned vedle něho měl jako první historicky doložený panovník i kámen, který byl používán k nastolování budoucího knížete.

  Bořivojův syn Spytihněv, který usedl na stolec po jeho smrti, patrně začal stavět další kostel, kterým byl dřevěný kostel sv. Jiří. Kostel měl plnit funkci přemyslovského pohřebiště, a tak je zcela jisté, že první, kdo byl v kostele sv. Jíří pohřben, byl právě Bořivoj, a posléza i jeho manželka Ludmila. Až teprve o dvě generace později byl kostel sv. Jiří přebudován v prostornou klášterní baziliku, která jako zázrakem přečkala až do dnešní doby. Kníže Vratislav I., tedy Spytihněvův nástupce, na prvním hradním nádvoří započal budovat most, který odděloval hradní palác od předhradí. A rozsířil tak sídlo českého knížete. Patrně v této době zde stálo kolem prvního nádvoří několik strážných věží, z níchž tři sloužily jako brány. Mezi druhým a třetím nádvoří vedla již v té době dlážděná cesta. Dodnes je cesta k vidění na druhém pražském nádvoří.

  O generaci později kníže a budoucí světec Václav na třetím nádvoří započal stavět jednolodní rotundu zasvěcenou sv. Vítu. Zde byly uloženy ostatky sv Víta, které dostal kníže Václav jako dar od německého krále Jindřicha I. V pořadí třetí kostel na Pražském hradě byl LP 1060 nákladně přebudován na prostornou baziliku za knížat Spytihněva II., a Vratislava II. Bazilika byla již trojlodní, jako první zde byl pochován právě kníže sv. Václav. Zde se v pozdějších dobách odehrávala i korunovace českých králů, takže panovník zde byl nejenže korunován, ale i pokud to půjde, i pohřben. V době knížete Soběskava I., tedy LP 1135, bylo zahájeno kamenné opevnění kolem Pražského hradu, patrně v této době začala stavba starého královského paláce, který byl stavěn hned naproti bazilice sv. Víta, dnes je nad jeho prostorem Vladislavský sál.

  Největšího rozmachu se hrad dočkal za panováné krále Přemysla Otakara II., bylo zde postaveno mnoho kamenných paláců, zdokonalil i opevnění kolem hradu a postevena byla i Černá věž, která se nachází dodnes vedle dnešní Zlaté uličky. Byl zde prohlouben i Jelenní příkop tak, aby chránil před útokem nepřátel. Nákladně byl přebudován Biskupský palác, který je dnes hned vedle dnešní katedrály sv. Víta. Celé nádvoří bylo vydlážděno. A zhruba někde na dnešním třetím nádvoří si král železný a zlatý postavil své reprezentační sídlo, kde i bydlel. Po jeho smrti se urbanistický plán na stavbu velkého hradního paláce na nějakou dobu zhroutil. Hrad, a hlavně bazilika, začaly chátrat. Král Václav II. si raději zvolil své sídlo nedaleko Prahy na Zbraslavi a druhé na dnešním Náměstí Republiky, kde nechal postavit starý královský palác. Až teprve příchodem Lucemburků a zejména Karla IV. se stavební ruch na Pražském hradě obnovil, ale to až v příštím díle.

Diskuse

.