Dějiny národa Českého - PRAŽSKÝ HRAD Díl třetí: Rudolf II. Nástup Renesance na Pražském hradě.

22. 07 2019 |

www.inadhled.cz    Autor: Aleš Hroník

  S nástupem Habsburků LP 1526 se měnila i dosavadní gotická tvář Prahy a samozřejmě i Pražského hradu. Do Českého království se dostal nový architektonický prvek - renesance, která byla v Praze brána přímo s nadšením. Hned první habsburský panovník Ferdinand LP 1534 kolem Pražského hradu nechal zřídit krásnou romantickou renesanční zahradu, kde bylo vysázeno i několik ovocných a do té doby u nás neznámých stromů. I některé ovoce zde bylo velkou novinkou. Např.pomeranče, broskve a další exotické ovoce, které Pražané do té doby neznali. Na Pražském hradě byly poprvé v Evropě pěstovány tulipány a mnoho jiných rostlin či stromů.

  Díky velké lásce Ferdinanda Habsburského k Anně Jagellonské byl postaven několik málo metrů od Pražského hradu nový renesanční letohrádek, který taktéž dostal jméno po královně Anně. A byla to právě Anna Jagellonská, která naproti letohrádku nechala zbudovat renesanční zpívající fontánu od mistra Tomáše Jaroše. Stavební ruch kolem Pražského hradu teprve začínal.

  Doslova zdrcující katastrofou byl velký požár, který Prahu zachvátil v červnu 1541 a zcela zničil i Starý královský palác, Biskupský dům a neušetřil ani severní část chrámu sv. Víta. Mnoho domů kolem chrámu bylo zcela poškozeno, takže se vlastně v pozdější době začínalo od začátku. Nejdříve se obnovila severní věž katedrály sv. Víta, a to tím, že dostala novou střechu a mohutný zvon zvaný Zikmund, samotná věž byla dostavena v duchu renesance. Po smrti krále Ferdinanda I., se na Hradě takřka nic nedělo, až když byl českým a římským králem zvolen Ferdinandův vnuk Rudolf II., který se do Prahy dokonce přestěhoval z Vídně, kde podle jeho slov nebyl v bezpečí hlavně před Osmanskými Turky.

  Pražský hrad se stal doslova staveništěm Evropy. Rudolf nejdříve opravil královský palác, dále vzniklo dnešní druhé nádvoří, kolem dokola bylo mnoho nových domů. Jako příklad za všechny bych napsal Rudolfův sál, který dnes nese jméno Španělský sál, kde měl císař Rudolf veškerou sbírku obrazů, nábytku, hracích skříní, hodin a mnoho dalších krásných uměleckých děl, které nechal svážet z celé Evropy. Císař miloval umění a alchymii, takže se to v Praze hemžilo nejen malíři, architekty, umělci, staviteli, ale také podvodníky a šarlatány. Z věže zvané Mihulka udělal císař alchymistickou laboratoř. U vstupu do areálu Pražského hradu započal stavět novou vstupní bránu, kterou posléze jeho bratr Matyáš dokončil a sobecky ji nazval Matyášova brána.

  Přímo v centru chrámu sv. Víta nechal císař Rudolf zřídit novou královskou hrobku (mauzoleum), kde je dodnes pochován jeho otec Maxmilián, děd Ferdinand a babička Anna Jagellonská. V neposlední řadě císař nechal zbudovat Lví dvůr, kde měl i svého lva, který se údajně jmenoval Cesar. V Jelením příkopu choval Rudolf i exotickou zvěř, kde mimo jiné byly pumy a jeleni, od toho vlastně vzniklo i jméno Jelení příkop, a mnoho dalších zvířat, byla to patrně první zoologická zahrada vůbec u nás. Jeho posledním dílem byla Zlatá ulička, které před jeho renovací byla spíše chudinskou čtvrtí na Hradčanech, a nakonec přikoupil i hodiny do svatovítské věže. Je záhadno, že ani císař Rudolf II., se alespoň nikdy nepokusil o dostavení katedrály sv. Víta. Nebyly na ni již peníze? Její dostavba se tedy opět protáhla, ale to až ve čtvrtém posledním díle.

Diskuse

.