Dějiny národa Českého - PŘEMYSL OTAKAR II. Díl první: Mládeneček Přemysl Otakar II.

29. 03 2020

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  Jsem moc rád, že někteří zde přítomní čtenáři mi píší, abych v Dějinách národa Českého napsal o jejich oblíbenci. Dnes se tedy zaměřím na krále, který byl a je dodnes vnímán jako jeden z neslavnějších panovníků, co tato země kdy měla. Ano jedná se českého krále Přemysla Otakara II.. Jeho životní příběh už tak slavný popravdě nebyl, tedy alespoň ten závěrečný. Ale vše popořádku.

  V prvním období své vlády byl Přemysl Otakar II., všeobecně přijímán doma i v zahraničí se sympatiemi. Byl oblíben i u české, a zejména moravské šlechty. Vždyť nastupoval jako mládeneček, nebo spíše nebojácný rytíř rozumějící mentalitě své doby-životnímu stylu šlechty i podnikatelské aktivitě měšťanů. Byl okrasou na každém rytířském turnaji pro svou vznešenost, ale i bojovnost. Patrně nejvíce o něm napsal kronikář té doby zvaný Dalimil. Píše o něm, že byl krásných mravů, hrdinský a v jeho rukou země jen rozkvétala. Také šlechta se ke králi, který byl od začátku expanzivní, přímo vzhlížela. Sám Přemysl Otakar II. se zcela přirozeně opíral o domácí šlechtické zázemí, a to nejen v Českém království, ale také v nabytém Rakousku. Na jeho expanzi do alpských zemí se podíleli zejména silní a slavní Vršovci, kteří sami z jeho rukou docílili významného zisku v Podunají.

  Šlechta se osobně účastnila jako hlavní vojenská síla četných Přemyslových válečných akcí. Patrně nejvýznamnější z nich byla válka s uherským králem Bélou IV. o tehdy bohaté Štýrsko. Hlavně díky Vítkovcům bitva skončila  drtivou porážkou pro Uhry katastrofálně. Odehrála se LP 1260 v Dolním Rakousku nedaleko městečka Kressenbrunu. Přemysl se také účastnil křížových výprav středoevropské aristokracie, zejména do Prus, kde sám král český založil hrad a pozdější město Královec, však také hrad dostal český název Králův hrad. Rozumí se krále Přemysla Otakara II. Vše bylo až příliš v králův prospěch, vše se dařilo. Jenže Přemysl Otakar začal dělat i chyby.

  LP 1261 se Přemysl rozvedl s Markétou z rodu Babenberků a oženil se s krásnou a mladou uherskou princeznou Kunhutou, která byla vnučkou jeho úhlavního nepřítele u Kressenbrunu Bely IV., jak zajímavé to byly osudy. Zkrátka láska ke krasavici byla silnější, a také jistě v tomto sňatku hrála politika a boj o moc důležitou roli. Jeho sňatek s krásnou uherskou princeznou byl důležitý i proto, že stárnoucí král s Markétou neměl mužského potomka a jediný, kdo mohl převzít vládu, byl Přemyslův levoboček Mikuláš, později zvaný Opavský. Jenže tomuto nápadu ze strany bezdětného a stárnoucího krále nepřála církev a papež.Takže byl čas udělat zásadní změnu, a to nejen v politice, ale i v ložnici krále. Konec první části.

.