Dějiny národa Českého - PŘEMYSLOVSKÉ HROBY

19. 09 2021

 www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

   Pražský hrad byl od 50. let minulého století velkoryse rekonstruován. V rámci tohoto státního úkolu probíhal až do nedávné doby též komplexní archeologický průzkum 22 nejstarších knížecích hrobů náležejících Přemyslovcům z prvních šesti generací počínaje prvním českým knížetem Bořivojem a konče Břetislavem I. Ukázalo se, že ne vždy a ne ve všem korespondují vědecké poznatky, tedy zprávy lékařů, antropologů, archeologů a dalších odborníků a zasvěcenců se zprávami starých kronik. Já se v mém vyprávění spokojuji s hrstkou zajímavých zjištění.

  Tak například, se podařilo objevit hrobku knížete Bořivoje. Stalo se tak v roce 1974 při zkoumání vůbec nejstaršího hrobu, označeného K.1. Pozůstatky knížete Bořivoje I. byly nalezeny v základech někdejší rotundy sv. Víta, kterou již stavěl kníže Václav I. (sv. Václav), tedy v podzemí stavby, dávno pohlcené gotickou katedrálou.

  Bořivojova manželka Ludmila (sv. Ludmila) leží v nedaleké bazilice sv. Víta z časů knížete Václava, tedy jejího vnuka. Kníže Václav ji tam nechal převést z Tetína patrně L.P 925. Jeho jmenovec. Lucemburk Václav IV. po několika staletích kněžnu Ludmilu přemístil do zcela nové hrobky, kde leží do dnes. Avšak lebka Přemyslovny a světice je odedávna chována zvlášť jako svatá relikvie svatovítského pokladu, který se dodnes nalézá v Katedrále sv. Víta.

  Antropologové a lékaři ohledáním lebky (bez obličejové části) potvrdili příslušnost lebky ke skeletu v hrobce, jednak je vedlo ke zjištění, že kněžna sv. Ludmila se dožila stařeckého věku patrně 60 až 62 let. A dle posledních výzkumů rozhodně nebyla ani drobná, a ani štíhlá. 168 cm byla na tehdejší dobu dost solidní výška.

  Už v roce 1950 objevil profesor Brokovský v podzemí kostelíka přibližně na Baště hrob a pozůstatky dalšího Přemyslovce. Zbytky staveb identifikoval jako reziduum kostela Panny Marie, založeného prvním knížetem Bořivojem. Zbytky skeletu připsal knížeti Spytihněvovi I., který byl současně synem knížete Bořivoje a Ludmily. Výsledek expertízy ostatků: kníže Spytihněv I. se musel narodit patrně L.P. 875, neboť nastoupil vládu L.P. 895 jako dvacetiletý, a zemřel jako čtyřicátník L.P. 915.

  Další ze synů Bořivoje a Ludmily Vratislav I. leží v kostele. který sám dokonce založil, ale již nedostavěl, jedná se o kostel sv. Jiří, dnešní baziliku sv. Jiří. Legendisté uvádějí, že se kníže Vratislav I. dožil patrně věku 33 let, ale dnešní antropologové se přiklání spíše k tomu, že 33 je doba Vratislavova panování, tedy že zemřel starší. Kostra odpovídá spíše na čtyřicátníka nebo na pětačtyřicátníka.

  Řadu překvapení přinesla expertíza knížete a světce Václava. Pochován byl v rotundě sv. Víta, kterou sám započal stavět. Kníže Václav byl zavražděn patrně ve věku 40. let, takže datum jeho zavraždění se posunulo z L.P. 929 na L.P. 935. Díky antropologům a archeologům dnes mohu s jistotou napsat délku života prvních knížecích Přemyslovců, a u některých i datum narození. Chtěl bych jim zato poděkovat.

  Na obrázku: zbytky kostela Panny Marie, který někdy kolem L.P. 875 založil první historicky doložení kníže Bořivoj I. Přemyslovec.

 
.

Speciály

Tipy