Dějiny národa Českého - SMUTNÝ OSUD KNÍŽETE JAROMÍRA-BOJ MEZI BRATRY

16. 07 2019 |

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  O knížeti Jaromírovi, který byl stejně jako jeho bratři Oldřich a Boleslav III. synem pobožného knížete Boleslava II., se dá napsat asi mnoho, jeho smutný osud nemá v našich dějinách snad žádný panovník. Narodil se jako v pořadí druhý syn Boleslava II. někdy okolo LP 970, přesný datum ale bohužel není znám. První jeho připomínka je LP 1001, kdy spolu s bratrem Oldřichem a nám dosud neznámou matkou utíká před hněvem staršího bratra Boleslava III. do Německa k bavorskému vévodovi Jindřichovi. Před útěkem jej stačil nějstarší bratr Boleslav III. taktéž vykastrovat, na této události se údajně podílel i slavný staročeský rod Vršovců.

   Krutost bartrů tehdy neznala mezí, jejich chování bylo hrůzostaršné, a to hlavně k sobě. Po smrti alkoholika Vladivoje, kterého na český knížecí stolec dosadil polský kníže Boleslav Chrabrý, se díky zásahu Jindřicha II. stal českým knížetem právě druhorozený Jaromír. V Praze byl Jaromír přivítán s otevřenou náručí, obyvatelstvo mělo již dost despotického Boleslava III. a nevýrazného Vladivoje, jenže dlouho se Jaromír v Praze neohřál. Necelý rok po návratu prchá před hněvem svého bratra Boleslava III. znovu.

  Díky vojenskému zásahu LP 1004 byl pro Jaromíra konečně Boleslav III. spolu s polským vojskem nakonec vypuzen a samotný Boleslav III. doživotně uvězněn. Jaromír ale dostal Čechy jen jako lého německého panovníka, a tak se naše země stala jen přilehlou německou markou. Což mělo za následek, že knížete dosazoval na dlluhá staletí vlastně německý král.

  Nedlouho po svém příchodu do Čech Jaromír dobyl na Polácích Budyšín, který se nachází v Sasku a patřil k Čechám. Toto město je již na území Německa, ale popravdě řečeno je to české město, stejně jako vělká čast Saska, které patřilo Slovanům, a tedy Čechům již od 8. století. Jaromír stejně jako jeho bratr Oldřich se bezůspěšně snažil na Polácích dobít Moravu, ta ale byla ještě na dluhou dobu v moci polského panovníka. Až Jaromírův synovec kníže Břetislav I. moravské území neježe dobyl, ale připojil jej na stálo k Čechám. Jaromír mezitím v Praze čelil dalšímu převratu, tentokrát ze strany Oldřicha, který LP 1012 Prahu nakonec dobyl a sám se prohlásil za českého knížete.

  Jaromír znovu uprchl, nejdříve do Polska a posléze do říše k právě zvolenému německému králi Jindřichovi II. Ten ale Jaromíra místo ochrany nakonec dal uvěznit na hrad v Utrechtu na dlouhých 21 let. Oldřich si mezitím v Praze znepřátelil snad všechny české velmože, a tak není divu, že právě čeští velmoži stáli za vojenskou výpravou nového německého krále Konráda II do Čech. Na knížecí stolec byl již po třetí nastolen znovu Jaromír. Ale osud je příliš vrtkavý a k Jaromírovi hodně nemilosrdný. Jaromír totiž znovu čelil vojenskému zásahu, ani ne půl roku po nastolení se kníže Jaromír znovu ocitl ve velkém nebezpečí, bratr Oldřich byl totiž díky Vršovcům z říše propuštěn na svobodu, a byl to právě rod Vršovců který spolu s císařem Konrádem II. Oldřicha opět dosadili na knížecí stolec v Praze. Nezůstalo však jen u vypuzení, kníže Oldřich svého staršího bratra Jaromíra nechal na památku ještě oslepit a potupně uvěznit.

  Teprve smrt knížete Oldřicha LP 1033 znovu navrátila Jaromíra na knížecí stolec do Prahy. Jaromír stačil ještě prosadit svého synovce Břetislava za následníka na knížecí stolec, aby mu osud uštědřil poslední ránu z milosti. Dne 4. listopadu LP 1035 byl nebohý kníže Vršovci zavražděn. Jistý velmož Kochan, který byl úhlavním nepřítele celého rodu Přemyslovců, se neštítil knížete probodnout v choulostivé situaci, a to, když kníže Jaromír vykonával potřebu. Co napsat nakonec? Asi žádný český panovník neměl tak těžký a pohnutý osud, jako jej měl kníže Jaromír. Dnes je kníže Jaromír pohřben v bazilece sv. Jíří na Pražském hradě, vedle svého nehodného bratra Oldřicha.

Diskuse

.