Dějiny národa Českého - TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK

18. 01 2022

 www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník  

Akropole:
Ústřední poloha hradiště, zpravidla jejich nejvyšší položená a nejlépe opevněná část. V případě vícedílných hradišť se k akropoli přimyká jedno či více předhradí.

Apsida:
Půlkruhový, podkovitý, řidčeji pravoúhlý závěr kostela-nejčastěji uzavírá kněžiště na východní straně.

Bazilika:
Vícelodní (vždy s lichým počtem lodí)) podlouhlá chrámová stavba, kdy hlavní loď obvykle převyšuje loď postranní.

Berma:
Prostor mezi vnitřním okrajem příkopu a čelní stranou hradby. Bránila sesouvání a podporovala stabilitu hradby.

Denár:
Stříbrná mince, v Čechách ražena Přemyslovci od 60. tet 10. století. Denárové období českého a moravského mincování trvalo až do konce 13. století.

Diecéza:
Území spravované po církevní stránce biskupem, jemuž je do správy svěřoval vždy papež popřípadě kardinál.

Dvorec:
Opevněný areál, vyčleněný z vnitřní plochy hradiště, chráněný jak hradbami hradiště, tak vlastním, většinou palisádovým opevněním. Byl hlavně určen pro správce areálu a při pobytu na hradě také pro knížete a další členy vládnoucí vrstvy.

Falc:
Opevněné sídlo panovníka, staroněmeckého slova pfalz je odvozeno od latinského výrazu palatium, tedy palác.

Rotunda:
Centrální kruhová stavba v raném středověk, kostel kruhového půdorysu, obvykle s jednou východní apsidou.

Chór:
Kněžiště, obvykle východní část chrámu ukončena apsidou

Krypta:
V raném středověku polosuteréní prostor pod východním nebo západním závěrem kostela. Sloužil k uchování relikvií, případně k pohřbům významných osobností.

Val:
Zemní či kamenný násep. V archeologické terminologii je obvykle používán jako označení pozůstatků rozpadlých hradeb.

Baptisterium:
Křtící kaple, křtitelnice. Samostatně stojící ke kostelu (nejčastěji biskupskému) připravený objekt s vodní nádrží obvykle kruhovitého tvaru slouží ke křtění.

Hrad:
Opevněné sídlo, v archeologickém historickém bádání užíváno obvykle jako synonymum k výrazu "hradiště". Ve tvaru grad jde zároveň o původní slovanské označení opevněného místa, které po jeho zániku dnes nazýváme hradiště. Příkladem je třeba město Uherské hradiště.

Hranice zemská:
Pomezní pásma tvořená horami, lesy či řekami. Územní hranice nebyly v raném středověku až na výjimky přesně vymezeny. Šlo o poměrně široké pásy neosídleného území, chráněného většinou nedostupnými hvozdy, horskými masivy či toky řek. Hranice prostupovaly pouze zemské brány, chráněné přízemním i umělým opevněním.

Kastelán:
Nejvýznamnější úřednická funkce raně středověkého státu. Hradský správce, od poloviny 1. století byl jmenován knížetem a sídlil na správním hradě, v jeho blízkosti. V rámci hradiské organizace disponoval rozsáhlými pravomocemi, velel hradské posádce, prosazoval knížecí a královskou vůli, zajišťoval soudní, ekonomické i vojenské záležitosti daného hradského obvodu, včetně obrany země.

Klauzura:
Obydlí řádového osazenstva kláštera, uzavřené laické veřejnosti.

Palisáda:
Jednoduchý způsob opevnění či ohrazení sestávající z řady nahoře zahrocených kůlů. Kůly palisády, byly zaraženy do země, případně stavěny do předem vykopaných příkopů. Od 9. století se s palisádou setkáváme většinou jako s prostředkem vnitřního členění lépe a mohutněji opevněného areálu.

Podhradí:
Nejbližší hospodářská zázemí raně středověkých hradišť. S hradišti byla tato místa spjata hlavně ekonomickými vazbami. Zvláště podhradí významných raně středověkých center dosahovala značné rozlohy a plnila řadu důležitých ekonomických funkcí. Sestávala se i z několika osad, tržišť, řemeslnických okrsků apod. V mladších obdobích stály na podhradí i kostely a dvorce královských úředníků.

Sarkofág:
Z antické tradice vycházející kamenná schránka na lidské ostatky, obvykle umístěna nad zemí. V raném středověku byla určena nejvyšším světským a církevním představitelům. Sarkofágy byly umístěny do krypt a lodí kostelních a klášterních staveb.

Předhradí:
Samostatná opevněná část hradiště sloužící převážně hospodářskému provozu vlastního hradu. Vícedílná hradiště se zpravidla dělí na akropoli a jedno či více předhradí. Obecně se větší důležitost přiznává vnitřnímu předhradí, tedy prostoru blíže k akropoli. Vnější předhradí (často se jedná o nejrozsáhlejší plochy) vícedílných hradišť mohla sloužit jako příležitostné útočiště pro obyvatelstvo z okolních vesnic.

 
.