Dějiny národa Českého - TŘETÍ KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA DO ČECH

30. 06 2020

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  Husité a jejich největší triumf proti silné katolické armádě

  Když se řekne křížová výprava, asi si každý vybaví stovky rytířů, kteří jdou za účelem trestné výpravy dobýt území, které ovládají jiná náboženství než-li katolická. I v Českém království bylo několik bitev, a to v době husitských válek. Křížovou výpravu může vyhlásit jen Svatý otec (papež) a většinou na to povolá nejvyšší hlavu světské moci. Tak tomu mělo být i ve 3. křížové výpravě, která se dne 29. června LP 1427 začala odehrávat v Čechách, a kterou nařídil papež Martin V. (Odo z Colonny). Vrchním velitelem této křížové výpravy byl ale pověřen trevírský arcibiskup Ota z Ziegenheimu, to vzhledem k tomu, že v té době římský císař a uherský král Zikmund Lucemburský již na této výpravě i díky několika vojenským neúspěchům v Českém království neměl zájem.

  Silná uherská jízda posilněná křižáckými vojsky vtrhla sice na západ Čech, a to zejména do města Stříbro nedaleko Tachova, jenže zpráva o postupujícím husitském vojsku, které bylo ještě více posilněno ve vlastních řadách, vyděsila křižáckou armádu natolik, že se raději stáhla do Tachova. Vrchního velení byl proto pověřen nebojácný stratég kurfiřt braniborský Friedrich z Hohenzollernu Tento obratný diplomat se postaral i o propagandu, a to když po celém Německém království svolával manifesty proti českým kacířům, aby přilákal větší množství žoldnéřů. Každému sliboval rytířskou poctu, tedy že bude pasován na rytíře, zejména německého rytířského řádu.

  V okolí Norimberka se shromažďovala převážně německá vojska, a to zejména bavorská, trevírská, braniborská a rýnská. V Chebu se pak přidala ještě vojska saská, hessenská a durynská. Takže obří armáda sčítající až 20. tisíc těžkooděnců , 1500 jezdců a 300 válečných vozů byla patrně do té doby jistě největší, kterou kdy Německo na území Čech vyslalo. A to se ještě na stranu křižáckého vojska přidal rakouský vévoda Albrecht Habsburský se svou armádou sčítající zhruba 700 žoldnéřů. Taktéž český katolický pán Oldřich z Rožmberka stál na straně křižáckých vojsk, které posílil z jižních Čech.

  Dalo by se napsat, že tak silná a dobře vedená armáda nemohla být českými sedláky nikdy poražena, jenže opak je pravdou. A to zejména díky tomu, že do čela zhruba 15. tisícové husitské armády se postavil radikální husitský kněz a polní vojevůdce Prokop Holý, též zvaný Veliký.

  Katolická armáda si vzala za cíl dobýt zejména město Stříbro, o které před časem přišla, jenže markrabě Fridrich Saský trval na vpádu do středních Čech, takže se katoličtí páni v ničem neshodli. Nakonec se však více početná katolická vojska rozhodla vtrhnout do Stříbra, které bylo od 23. června v obležení. Zde se statečně bránil Prokopem Holým pověřený husitský šlechtic Přibík z Klenové, který s vypětím sil odrážel nájezdy zejména rožmberských a habsburských vojáků. Jakmile se konečně k městu přiblížilo husitské vojsko vedené Prokopem Holým, které bylo shromažďováno dávno před útokem na hradě Karlštejn, křižáci, a to zejména Němci, začali v děsu prchat. Ještě větší chaos v řadách katolické armády vyvolalo několik požárů v jejich ležení.

  Velkou část prchajících katolických vojáků sice u Tachova zastavil papežský legát Henry Beaufort, ale jeho snaha vnést do řad žoldnéřů vítěznou náladu vyšla naprázdno. Takže po útoku husitských polních vojsk převážně německá vojska s anglickou podporou raději opustila hranice Českého království. Poslední a konečný střet mezi husity a katolickou armádou se odehrál 14. srpna 1427 kdy byl nakonec husity znovu dobyt zpět tachovský hrad, který do té doby obývali zejména vojska braniborského vévody.

  Husitské vojsko slavilo své vítězství zpěvem již od Stříbra, i tento fakt možná zapříčinil,. že se katolické vojsko zaleklo, když slyšelo zpěv známé písně-Kdož sů boží bojovníci. Husitům padla do rukou i velká kořist, kterou za sebou zanechali katoličtí vojáci, když v děsu utíkali z bojiště. Husité si posléze mohli vychutnat i dobytí hradu Tachov a celého města. A co nato Zikmund Lucemburský? Středověký kronikář napsal toto - Tomu lišákovi Holému snad čert pomáhá, nejdříve slepý Žižka a teď ďábel sám: Jestli tuto větu skutečně římský císař a uherský král Zikmund Lucemburský pronesl nevím, ale jisté je, že za necelé čtyři roky byla Zikmundem svolána již čtvrtá křížová výprava do Čech.

.