Dějiny národa Českého - ÚPADEK ČESKÉHO STÁTU V DOBĚ KNÍŽECÍCH PŘEMYSLOVCŮ

3. 03 2021

 www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  Smrtí knížete Boleslava II. L.P. 999 nadlouho pohasla sláva českého státu, a to vinou prvorozeného syna knížete Boleslava II., Boleslava III., který se podle barvy jeho vlasů nazýval Ryšavý. Pro českou říši to bylo o to nebezpečnější, že sousednímu Polsku vládl silný panovník, bratranec českého knížete Boleslav I. řečený Chrabrý.

  Boleslav Chrabrý využil neschopnosti českého panovníka ve svůj prospěch. Dobyl hrad Krakov, rychle se zmocnil Slezska i dalších území, a L.P. 1000 si u papeže vymohl zřízení arcibiskupství, které zřídil ve Hvězdně. Proti českému knížeti Boleslavovi III. také vypuklo doma povstání, byl sesazen a nakonec i vyhnán ze země.

  Novým panovníkem byl zvolen jistý Vladivoj, oblíbenec polského knížete Boleslava Chrabrého. Vladivoj ale nebyl o moc schopnějším vladařem než jeho předchůdce. Navíc to byl velký opilec, a také sám věděl, že oba bratři Boleslava III. Oldřich a Jaromír mají na český trůn větší právo než on. Právě proto si dal od císaře potvrdit Čechy v léno. Vladivoj po několika měsících vlády v lednu L.P. 1003 zemřel a do Čech se tak mohl vrátit jak Jaromír, tak i jeho bratr Oldřich.

  Do situace v zemi opět zasáhl polský kníže Boleslav Chrabrý, který ale prosazoval na knížecí stolec Boleslava III. v domnění, že ho posléze vyžene a zmocní se vlády v Čechách sám. Oldřich a Jaromír museli opět do vyhnanství. Boleslav III. potvrdil, že je krutým vládcem tím, že o masopustu L.P. 1003 pozval na hostinu přední české velmože, zejména z rodu Vršovců a nechal je povraždit.

  Tuto událost však nechtěl tolerovat ani polský kníže Boleslav Chrabrý a pozval českého knížete Boleslava III. do Polska. Hned po příjezdu byl Boleslav III. zajat a posléze oslepen. Ve vězení na polském hradě strávil Boleslav III. 30 let, a teké tam i zemřel. Po smrti Boleslava III. se opět české země zmocnil Boleslav Chrabrý a dokonce ji připojil k polské říši.

  To se ale nelíbilo německému králi Jindřichovi III. a v obavách o rozpínavosti polského knížete L.P. 1004 s vojskem a s bratry Jaromírem a Oldřichem vtrhl do Čech. Dokonce pronikl až do Prahy. S přispěním českých velmožů pak Poláky z Prahy vyhnal. Při bojích o Prahu padl i bratr sv. Vojtěcha, Soběslav, poslední Slavníkovec, který se rok předtím s pomocí polského knížete Boleslava Chrabrého vrátil zpět do Čech. Po vyhnání se vlády ujmul kníže Jaromír, a tak se konečně vrátil knížecí stolec do rukou Přemyslovců.

  Jejich vláda se však vztahovala pouze na Čechy, protože Morava zůstala polským panstvím. Tato situace, kdy byl konečně nastolen mír, však netrvala dlouho. Začal nový a ještě drsnější boj mezi bratry Jaromírem a Oldřichem. Vše vyřešila až smrt obou bratrů a nastolení nového českého knížete, Oldřichova syna Břetislava I. který dokonce opět připojil Moravu k českému území.

Na obrázcích: Boleslav III. a polský kníže a budoucí polský král Boleslav Chrabrý.

 
.