Dějiny národa Českého - VÁCLAV IV LUCEMBURSKÝ-NEŠŤASTNÝ OSUD ČESKÉHO A ŘÍMSKÉHO KRÁLE

6. 10 2019 |

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Václav IV. je v naší historii možná neprávem dnes označován jako neschopný a rozmazlený synek velkého a slavného otce Karla IV. a  byl již v jeho době nazýván líným opilecem. Je ale toto označení na místě? Řada historiků a odborníků se shoduje, že vládl v době, která nebyla vůbec jednoduchá.

  1. Církevní rozkol, který vyústil v nezřízený život církevních klériků i samotného papeže, a to nejen jednoho.

  2. Boje na UK v Praze, kde se díky dovezeným spisům Johna Wycliffa rozdělilo mnoho studentů na dva tábory, kde zejména první český reformátor a kritik Jan Hus z Prachatic káral círke veřejně, až byl nakonec odsouzen na hranici jako kacíř.

  3. V neposlední řadě odbojná šlechta, která mu pomalu ale jistě přerůstala přes hlavu.

  To vše mělo za následek i boj mezi ostatními žijícími Lucemburky, zejména Václavův mladší bratr a uherský král Zikmund, který Václava dokonce nechal ve Vídni na nějakou dobu uvěznit, se vybarvil nelichotivě. Není tedy divu, že se nakonec král Václav IV. raději uzavíral sám do sebe, spíše než o vládu v zemi se raději věnoval lovu a bujarému životu na svém milovaném hradě u Kunratic. Časté neshody s arcibiskumem Janem z Jenštejna ho dokonce přiměly k útoku na Jenštejnovi činovníky, a zejména na Johánka z Pomuku, který celý spor zaplatil životem. To vše se podepsalo na jeho psychice.

  Václav IV. byl díky svému otci taktéž korunován na římského krále, kde se proti němu o několik let později zvedla vlna protestů, zejména u kurfiřtů, kteří ho díky Ruprechtu Falckému nakonec v polovině roku 1400 označili za líného a neschopného krále a nakonec sesadili. Jeho nástupcem byl zvolen sám Ruprecht III. Falcký. Není tedy divu, že Václav IV nakonec hledal útěchu ve víně. Často pořádal na svém hradě u Kunratic velké pitky, kde byla jako častým hostem hlavně nižšíí šlechta, jako byl kupříkladu Jíra z Roztok známí podvodník a hoštaplér.

  Václav IV se bohužel na sklonku svého života obklopil těmito podvodníky, kterým záleželo jen na svém prospěchu. Ke stáru trpěl Václav IV. epilepsií a prodělal několik mozkových mrtvic. Stal se nesnesitelným i pro svoji druhou manželku a královnu Žofii Bavorskou, která si patrně užila své. Jeho konec tak byl jen otázkou času. V návalu vzteku ze zprávy o 1.pražské defenestraci, kdy byli z okna vyhozeni Václavem dosazení úředníci, se král Václav natolik rozčílil, že napadl nožem i svého sluhu a posléze prodělal svůj poslední patrně epileptický záchvat. Tato událost Václava zcela paralyzovala, jeho život se pomalu ale jistě blížil ke konci.

  16. srpna 1419 nakonec Václav IV. podlehl patrně poslední mozkové mrtvici a ve věku 58 let zemřel. Zpráva o skonu krále nikoho příliš v té době nezajímala, vzhledem k tomu, že se v Praze odehrála doslova revoluce, která měla za následek, že Václav IV. nemohl být těsně po skonu ani důstojně pohřbený. Jeho tělo bylo z Kunratického hrádku tajně královnou Žofií Bavorskou převezeno na Zbraslav, ale ani zde neměl mrtvý král "klid". 10. srpna 1420 bylo jeho tělo dokonce Václavem Korandou vytaženo z hrobu a znesvěceno. Teprve až o čtyři roky později byl král Václav IV. slavnostně pohřben v katedrále sv. Víta a za účasti několika šlechticů a královny Žofie Bavorské byl v cínové rakvi uložen vedle svého otce Karla IV.

  Co napsat na závěr. Jak jistě každý z Vás ví, tato událost odstartovala husickou revoluci, kde bylo zničeno a vypáleno mnoho kostelů, klášterů, gotických domů a v neposlední ředě i králem Václavem stavěný hrádek u Kunratic, který dnes připomíná jen několik málo kamenů.

Diskuse

.