Dějiny národa Českého - VOJTĚCH SLAVNÍKOVEC (SVATÝ VOJTĚCH)

26. 01 2021

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

Slavníkovec na biskupském stolci.

  Svatý Vojtěch představuje jako osobnost třetí, vrcholnou fázi christianizace Čech k prosazování ideálů benediktýnských mnichů. Vojtěch se narodil L.P. 950 podle tradice a legendy na Libici nad Cidlinou. Vyrůstal na hradišti, které bylo centrem regionu vzniklého spojením domény charvátské, zlické a jihočeské. Vojtěch zde žil a učil se pod jistým Radlou spolu se svými bratry, patrně starším Soběslavem a mladšími Spytihněvem, Bořivojem, Bobroslavem,Čáslavem a nejmladším Radimem, patrně otcovým levobočkem.

  L.P. 972 byl Vojtěch Slavníkovec poslán do kláštera v Magdeburku, kde ho osobně vzdělával velký učenec té doby jistý Ohtrich. Vojtěch strávil v Magdeburku plných devět let, kde se učil jazykům, tedy latinsky, německy, ale i mateřskému českému. Domů na Libici se vrátil L.P. 981. V témže roce zemřel i jeho otec Slavník a hlavou rodu se stal Vojtěchův starší bratr Soběslav. Mladý Vojtěch se ocitl v řadách kapitulního kléru kostela sv. Víta u Biskupa Dětmara. Byl také vysvěcen na podjáhna.

  Po smrti prvního biskupa Dětmara 2. ledna L.P. 982 byl druhým pražským biskupem zvolen právě Vojtěch Slavníkovec, podle tehdejších zvyklostí se měl totiž nový biskup stát služebníkem vládnoucího rodu Přemyslovců, který uplatňoval svůj mocenský nárok na celou českou zemi. tedy i na území slavníkovské. Vojtěch byl prohlášen za druhého pražského biskupa shromážděním českých velmožů na Levém Hradci 19. února L.P. 982. Nový pražský biskup musely po volbě k výkonu svého úřadu ještě schválit světské hlavy západního křesťanstva. Putoval proto do Itálie a ve Veroně 3. června L.P. 983 obdržel z rukou římského císaře Oty III. investituru, na svátek sv. Petra a Pavla jej vysvětil arcibiskup Willigis na biskupa.

  Vojtěch pracoval na své diecézi celkem pět let. Při prosazování křesťanských zásad narážel biskup Vojtěch na velký odpor i ze strany vládnoucích Přemyslovců. Dokonce šlechtická opozice odmítla platit i desátky, a tak zklamaný biskup Vojtěch se rozhodl zanechat svého úřadu a spolu s bratrem Radimem odešel L.P. 988 do Říma, kde požádal papeže Jana XV o svolení opustit pražskou diecézi a odevzdal nejen svůj biskupský prsten, ale i berlu do rukou samotného papeže. Stolec pražský tak zůstal neobsazen a správu diecézi vedl německý biskup Viliko.

  Po své rezignaci vykonal Vojtěch Slavníkovec cestu do Jeruzaléma k hrobu Páně, ale nikdy tam však údajně nedošel. Zastavil se v benediktínském klášteře ve Valeluce. Jeho bratr Radim ho do kláštera následoval. Po odchodu z kláštera se Vojtěch i s bratrem usadil v Římě, kde ho L.P.992 objevilo i české poselstvo a žádalo papeže, aby přiměl Vojtěcha k návratu zpět a do úřadu biskupa. Vojtěch se nakonec tomuto rozhodnutí podrobil, ale žádal knížete Boleslava II., aby s jeho pomocí odstranil v zemi pohanské zvyky. 14. ledna L.P. 993 už opět ve funkci biskupa Vojtěch vysvětil nový klášter benediktinů na Břevnově. Prvním opatem se stal Anastáz, snad také z rodu Slavníkovců. Klášter byl zasvěcen Matce Boží a sv. Benediktovi, Bonifáci a Alexovi, čímž se stal k podřízeností kláštera v Římě. Biskup Vojtěch v klášteře na Břevnově často pobýval.

  Ubit při misijní horlivosti na prusko-polském pomezí.

  S další Vojtěchovou podmínkou převzetí úřadu pražského biskupství to však bylo horší. Ukázalo se, že odpor proti šíření křesťanských zásad v zemi nijak výrazně neklesl, naopak útoky na biskupovu osobu se opakovaly. To vše trvalo do L.P. 994, kdy Vojtěch opouští diecézi podruhé a tentokrát natrvalo. Napětí mezi Přemyslovci a Slavníkovci i nadále rostlo. Vršovci a další vlivné rody naléhali na knížete Boleslava II., aby spor se Slavníkovci vyřešil jednou provždy. V době Soběslavovy nepřítomnosti (zúčastnil se vojenské výpravy), Boleslavovy silné oddíly napadly hradiště na Libici. Příslušníci rodu Slavníkovců byli pobiti včetně žen a dětí. Z celého slavného rodu tak zůstali jen Soběslav, díky vojenské výpravě, Vojtěch a Radim, kteří odešli opět do Říma.

  Vojtěch byl dokonce v Římě ustanoven opatem kláštera a o hrůzném osudu svého rodu se dozvěděl až na jaře L.P. 996, kdy do Říma údajně přijel císař Ota III. a mohučský arcibiskup Wiligis. Protože Vojtěch odešel do Říma podruhé a zanechal prázdnou diecézi, trval arcibiskup na tom, aby se Vojtěch vrátil zpět do Prahy. Vojtěch, jelikož moc dobře věděl, že kníže Boleslav II. si žádného Slavníkovce ve své zemi nepřeje, požádal papeže, aby mohl odejít do některé pohanské země jako misionář (šířit křesťanství). Papež po několikadenním váhání nakonec svolil. Vojtěch odešel z Říma L.P. 996 a putoval do Polska, jistou dobu dokonce pobýval ve Hnězdně. V zimě L.P. 997 založil v Třemešně benediktínský klášter, kde se opatem stal bývalý opat břevnovského kláštera Anastáz, který po libické tragédii raději utekl do Polska.

  Samotný Vojtěch hořel touhou šířit křesťanství mezi pohany. Měl velký podíl na pokřtění Maďarů, dále pracoval v Polsku jako misionář, podobně i v sousedním Prusku, kde také nalezl mučednickou smrt. 23. dubna L.P. 997 byl ubit při šíření křesťanství. Ještě před svou mučednickou smrtí na začátku jara L.P. 997 se vydal Vojtěch Slavníkovec do Gdaňska a odtud do nitra země. O místě jeho smrti se zprávy různí. Podle legendy byl zabit jistým knězem Sikko, který ho údajně probodl oštěpem a ještě ubil sedmi bodnými ranami. Hlava byla oddělena od těla a ruce a nohy rozsekány mečem. Oddělenou hlavu dokonce Prusové narazili na kůl a až po třech dnech ji místní strážce sejmul a odnesl ji polskému knížeti Boleslavovi Chrabrému do Třemešna. Polský kníže Boleslav za hlavu dokonce zaplatil zlatem a později vykoupil i Vojtěchovo tělo. Oboje přikázal uložit do kláštera v Třemešně. Nad hrobem zřídil krásný oltář.
6.11. 999, byly pozůstatky slavnostně přeneseny do metropolitního města Hvězdna a pohřbeny do nového kostela Panny Marie.

  L.P. 1039 (1037) se český kníže Břetislav I. vydal na válečnou výpravu do Polska. Do Hvězdna, kde bylo Vojtěchovo tělo uloženo, se mu podařilo vniknout téměř bez boje. Čechové vstoupili do chrámu Panny Marie a tělo svatého Vojtěcha Břetislav I. kázal přivést do Prahy, kde byl pietně uložen v rotundě sv. Víta. Hrob biskupa svatého Vojtěcha je v katedrále sv. Víta dodnes.

Lebka sv. Vojtěcha uložena v Katedrále sv. Víta.

 
.