Dějiny národa Českého - VPÁD VOJSKA LEOPOLDA PASOVSKÉHO

18. 02 2021

www.inadhled.cz  Autor : Aleš Hroník 

  V lednu L.P. 1611 vtrhl arcivévoda Leopold Pasovský s 12 000 muži do Čech. Pasovské vojsko loupilo a drancovalo. V Čechách nebyl nikdo na útok připraven, a tak město po městě padalo do rukou nepřátelského vojska. Krumlov, České Budějovice, Tábor, Písek, Beroun. Konečně se vojska přiblížila až ku Praze a rozložilo tábor na Bílé hoře.

  V Čechách nastalo velké rozčílení. Čeští stavové i lidé byli přesvědčeni, že arcivévoda Leopold vpadl do Čech, aby připravil Čechy o Majestát i o vše, co si v poslední době vymohli. Nebylo divu, že stavové rychle shromáždili branný lid a naléhali na císaře Rudolfa II, aby zabránil vpádu.

  Císař se však k vpádu Pasovských nechtěl znát, a když viděl všeobecný odpor proti loupeživému vojsku, nařídil arcivévodovi Leopoldovi, aby okamžitě odešel s vojskem ze země. Bylo však již pozdě. Bez ohledu na císaře Rudolfa II. Leopold rozkázal svému vojsku zaútočit na Prahu. Po tvrdém odporu se Pasovští zmocnili Malé Strany a vydrancovali ji. Část žoldnéřů se pokusila zmocnit i Staré Město a Nové Město, ale to se jim nakonec nepodařilo.

  Obyvatelé v přesvědčení, že tu jde o svobodu náboženství, kterou Rudolf II.předtím vydal, vtrhli na některé kláštery a mstili se na mniších. Byl zpustošen zejména klášter na Karlově, několik mnichů ve františkánském klášteře Panny Marie Sněžné bylo dokonce zabito.

  Arcivévoda Leopold se domníval, že obsazením Malé Strany zvítězil. Dokonce drze rozkázal, aby se s ním obyvatelé Prahy spojili a přísahali, že budou společně s Pasovskými vystupovat proti každému nepříteli Rudolfa II. Čeští stavové však učinili zcela opačný krok. Pochopili, že Leopoldův vpád opravdu směřuje k porušení Majestátu. Narychlo povolali Matyáše z Uher (mladší bratr císaře Rudolfa II.) a současně v prosebných listinách žádali německá protestanská knížata, aby se jich ujala a pomohla jim.

  Matyáš hleděl na Leopoldovo počínání nedůvěřivě a připravoval se k boji. Vpadl do Čech s početným vojskem a obsadil i Prahu, kde se k němu připojili i čeští stavové. Leopoldovo vojsko trpělo hladem i nedostatkem peněz a muselo před Matyášem rychle ustupovat ze země. Nejhorší bylo, že Pasovští požadovali žold, jinak zaútočí znovu a ve větší síle, ale neměl je kdo vyplatit. Petr Vok z Rožmberka, poslední dědic tohoto bohatého rodu, nakonec poskytl potřebné peníze. Obětoval tím pro záchranu Čech celé své rodinné jmění, to aby Pasovští dostali žold a odtáhli z Čech. Nutno dodat že tímto aktem se pokladnice rodu Rožmberků zcela zrujnovala.

  Následky vpádu Pasovských, které pozval samotný císař Rudolf II., byly dalekosáhlé právě hlavně pro císařskou milost. Když Matyášovo vojsko obsadilo Pražský hrad, donutilo samotného císaře Rudolfa vzdát se vlády, V dubnu L.P. 1611 postoupil Rudolf II. Království české, Slezsko a Lužici právě Matyášovi, pro sebe si vyžádal pouze Pražský hrad. Svou porážku dlouho nepřežil-zemřel v lednu L.P. 1612 ve věku 59 let. Tato událost ale vedla k tomu, že Rudolf II. byl poslední král a císař, který sídlil v Praze. Nový panovník si stejně jako jeho nástupci zvolili za své sídlo Vídeň, jež se pak stala sídelním městem celého habsburského rodu.

  V době, kdy se panovníci zdržovali mimo české království, býval z nejvyšších úředníků zřízen sbor místodržících Království českého, kteří vládli jménem českého krále v Praze.

Na obrázku: Budoucí český král a císař Matyáš Habsburský.

 
.