Dějiny národa Českého - VZÁCNÁ PANÍ ZDISLAVA Z LEMBERKA A KŘIŽANOVA Díl třetí a závěrečný

14. 05 2020

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

 Úcta a kanonizace paní Zdislavy

  O životě paní Zdislavy z Lemberka toho bylo napsáno hodně, pravda, něco je skutečnost a něco výmysl kronikářů a legendistů. Budu se Vám tedy snažit ve třetím dílu napsat nejen o její úctě, ale i o tom, proč byla Zdislava nejprve v roce 1907 blahořečena, aby posléze byla v roce 1995 i svatořečena, ale také se budu snažit Vám přiblížit, jak tato vzácná paní vlastně vypadala.

  Jak jsem již v předchozím díle napsal, Zdislava z Lemberka a Křižanova zemřela na plicní chorobu v roce 1252. Pan Havel pohřbil svou ženu v hrobě, který byl zřízen ještě za jejího života v klášterním kostele sv. Vavřince v Jablonném. Sám ji však přežil jen o dva necelé roky. Podle kronikářů té doby byla paní Zdislava líčena již jako světice, která manželským životem s panem Havlem tělesně i duševně trpěla. Byla to ale skutečnost, nebo jen výplod tehdejší církve? Ano, Zdislava zemřela až příliš mladá, nicméně jako matka dochovaných čtyř dětí. A ve své bohulibé činnosti ji naopak pan Havel hodně pomáhal.

  Sama byla ale slabého zdraví. A jak píší legendy: Pět mrtvých ona vzkřísila, slepých prosvětila, malomocných očistila, chromých a mnoho jiných uzdravila a nad jinými velkou pomoc měla. Tento výklad legendy se Vám bude patrně zdát přehnaný, ale pravdou je, že Zdislava díky své víře v Boha, a léčivém prameni nedaleko kláštera sv. Vavřince v Jablonném, kterého s oblibou nazývala "voděnka", opravdu mnoho potřebných před jistou smrtí zachránila.

  Co tedy odvodit? Nemusela křísit mrtvé, ale mohla pomáhat lidem v bezvědomí po úrazu nebo vyvolaném chorobami. Patrně díky prameni možná léčila oční choroby, záněty spojivek atd., ošetřovala vředy, napravovala zlomeniny a jejich následky, pečovala o slabé a nemocné. To vše naplňovalo její krátký život mimo rodinu. Byla tedy v tomto podobná s její současnicí Anežkou Přemyslovnou.

  Kolika let se tedy tato vzácná paní v době středověkého temna dožila? Podle antropologického prozkoumání, které se započalo již v roce 1979, měřila Zdislava z Lemberka 160 cm, měla gracilní postavu. Lebka byla malá, značně krátkolebá s podlouhlým obličejovým skeletem nesoucím vysoké očnice a štíhlý vysoký nos. Podle všeho se dožila maximálně 33 let. Její smrt zapříčinila pokročilá plicní tuberkulóza, nebo jiná podobná choroba. Kosterní pozůstatky Zdislavy z Lemberka byly po prozkoumání uloženy zpět v kostele sv. Vavřince v Jablonném, tak jak tomu bylo již těsně po její smrti v roce 1252, kde bylo její tělo uloženo do prosté dřevěné rakve a za sloužení mše dominikány přemístěno do krypty pod oltářem kostela.

  Jak jsem na začátku článku již naznačil, svatý otec Jan Pavel II. kanonizoval v neděli dne 21. května v roce 1995 paní Zdislavu z Lemberka v bazilice sv. Petra a Pavla v Římě spolu s mučedníkem Janem Sarkandem v přítomnosti asi čtvrt milionu poutníků, převážně z České republiky. Výrok Papeže Jana Pavla II. zněl: Blahoslavenou Zdislavu zapisujeme k poctě Boha a všech svatých do seznamu mučedníků a ustanovujeme spolu s ostatními svatými v celé církvi ke zbožnému uctívání.

  Několik měsíců po svatořečení Zdislavy z Lemberka jistý podnikatel z Brna si nezákonně přivlastnil její jméno a dal jej do seznamu ochranných značek. Ještě téhož roku byl o paní Zdislavě z Lemberka natočen Českou televizí film, který díky podvodu zmíněného podnikatele nemohl nést její jméno a musel být přejmenován na název V Erbu lvice. Hlavní postavu paní Zdislavy ztvárnila Milena Steinmasslová a pana Havla Boris Rosner. Film získal řadu ocenění. A myslím, že hodně přiblížil dobu první poloviny 13. století.

.