Dějiny národa Českého - VZNIK KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MĚSTA

16. 02 2020

www.inadhled.cz   Autorka Jirka Čížová

  Na 12. února 1784 se pojí jedna velmi významná událost. Samozřejmě, že se Praha nazývala jako královská, tedy královské město, nebo také Velké město, ale až teprve přidáním čtyř samostatných měst, které stály kolem, se město stává s rozlohou 143 ha a 76 000 obyvateli rázem druhým největším městem v habsburské monarchii. Z původních samostatných měst vznikly čtyři městské čtvrti a městská rada sídlila na Staroměstské radnici. A které že to města byla? Jednalo se o Staré Město pražské, Malou Stranu, Hradčany a Nové Město.

  STARÉ MĚSTO - území Starého Města nepřímo dokládá např. zápis v Kosmově kronice z roku 1118, v němž se mimo jiné píše: „Vltava pobrala v pražském podhradí mnoho domů.“ První kamenný most přes Vltavu byl dokončen v roce 1172 a byl pojmenován po Juditě, manželce krále Vratislava II. Avšak už v roce 1287 se slučuje s městem zvaném Havelské. Havelské město vzniklo pravděpodobně kolem 30. až 40. let 13. století (uvádí se 1232–1234) kolem kostela svatého Havla, a je to schválené králem Václavem I. Většina obyvatel pocházela zřejmě z jihoněmeckých měst, zejména z Řezna.

  MALÁ STRANA - neboli Malé město, jak se nazývalo v dávnověku. Podle archeologických výzkumů zde zřejmě křížily prastaré kupecké cesty. Jak už toto samo napovídá, jedná se asi o nejstarší osídlené ,,město" u nás. Tržiště s obchodním a řemeslnickým sídlištěm se začalo rozšiřovat a pravděpodobně v 9. století zaujímalo částečně prostor Malostranského náměstí. Ten byl již obehnán mohutným valem vytvořeným dřevěnou konstrukcí vyplněnou hlínou. Před valem byl široký příkop. V 9. století se většina slovanských kmenů na území Čech sjednotila a postupně přijala křesťanství. Důsledkem těchto změn bylo založení kostela a posléze i hradiště se sídlem kmenového knížete.

  NOVÉ MĚSTO PRAŽSKÉ - Nové Město založil dne 8 března 1348 český král a římský císař Karel IV: Město bylo obehnáno gotickými hradbami a rychle se začalo zaplňovat novými domy. V jižní části směrem k Vyšehradu však zůstalo až do nové doby převážně nezastavěné. Přes původní záměr spojit Nové i Staré Město do jednoho celku, zůstala obě města samostatně spravována a oddělena hradbami s příkopem.

  Výraznou roli hrálo Nové Město v době husitství, zvláště v jeho počátcích. Za počátek je považována novoměstská defenestrace v roce 1419, tedy zabití konzervativních konšelů na Novoměstské radnici stoupenci husitské revoluce. Na tom mělo podíl i národnostně-sociální složení obyvatelstva Nového Města, kde na rozdíl od staroměstských převážně německých patricijů bylo výrazněji zastoupeno české obyvatelstvo a nižší sociální vrstvy. Vůdcem pražských radikálů se stal novoměstský kazatel Jan Želivský, jehož revoluční diktatura byla ukončena zatčením a popravou roku 1422.

   HRADČANY - A zbývá nám poslední město, tentokrát vskutku královské. Řeč je samozřejmě o Hradčanech. Samotný Pražský hrad patří k nejznámějším hradům Evropy a v Guinnessově knize rekordů dokonce najdeme zmínku, že se jedná o vůbec největší hradní komplex na světě.

  Do konce první světové války tak bylo ke královskému hlavnímu městu Praha připojeno jen opravdu málo okolních obcí. Přesto všechno mělo na přelomu 19. a 20. století královské hlavní město Praha rozlohu 21 km2 a více než 230 000 obyvatel. Jako klíčový se jeví 1. leden 1922, kdy bylo území rozšířeno na rozlohu 172 km2 a na základě zákona č. 114/1920 Sb., bylo vytvořeno hlavní město Praha.

.