Dějiny národa Českého - ZBOJNÍK NEBO ŽOLDNÉŘ? JAN ŽIŽKA Z TROCNOVA Díl první: Rytířské ostruhy

30. 07 2019 |

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Jan Žižka z Trocnova byl patrně již ve své době kontroverzní postava, rytíř nebo osobní strážce českého krále Václava IV., jak by se dnes řeklo. Narodil se patrně před rokem 1380 a podle všeho v Trocnově, což je nedaleko Českých Budějovic. V jisté legendě se píše, že se narodil u dvou dubů, no, popravdě v době 14. století by to bylo i možné. Jan Žižka je poprvé připomínán LP 1408 v popravčí knize pánů z Rožmberka v JIhlavě. Byl zde zapsán jako zemský škůdce, lapka a dokonce vyhlásil Jindřichovi z Rožmberka neposlušnost a nepřátelství.. Někde u Českých Budějovic vstoupil Jan Žižka do zbojnické roty, a to pod falešným jménem Matěj. Tady začala jeho neslavná kariéra, coby lapky či zbojníka. Za toto hrozilo Žižkovi dokonce i právo útrpné, což byl druhý a třetí stupeň mučení. Spojil se ale s dalšími lapky, jakým byl Jan Sokol z Lemberka a Hynek z Kunštátu, který byl taktéž nazýván Suchý Čert, a z Českých Budějovic utekl.

Někdy okolo LP 1411 se stal žoldnéřem polského krále Vladislava II. Jagellonského. Tato krátká epizoda, kdy dokonce Jan Žižka zde poprvé bojuje proti německým křižákům, dopomohla Janu Žižkovi k lepší kariéře. V Bitvě u Grunwaldu si získal první rytířské ostruhy. Se svým vojskem dokonce dobil hrad Radzyně. Další informací o Janu Žižkovi je, že si po polském tažení zakoupil dům, který se nachází na dnešní ulici Na Příkopech v Praze, patrně mu tedy polské dobrodružství vydělalo nemalé jmění. Zde se nám Jan Žižka tak trochu ztrácí, snad jen jistá zpráva hovoří o tom, že sloužil jako voják v Uhrách a snad dokonce i v Dolním Sasku.

  Teprve až v době revolučních třasáků se Žižka objevuje jako jeden z předních účastníků 1.pražské defenestrace dne 30. července LP 1419 na Novoměstské radnici, ale tato informace je bohužel asi nejasná. Vzhledem k tomu, že Žižka byl vojákem krále Václava IV., pak se dá spíše očekávat, že by měl stát na druhé straně. Není tedy zcela jisté, jakou roli v defenestraci sehrál.  Ale po těchto událostech a zejména po smrti krále Václava IV. je již jeho jméno spojeno s vůdcem husitského povstání, a to zejména v Praze. Těsně po událostech v Praze se Jan Žižka odebral z Prahy do Plzně, důvodem jeho odchodu z Prahy byla velmi kolísavá politika Pražanů a nespokojenost pražského lidu s přílišnou mírností ke katolickým kněžím. V Plzni trávil Žižka celkem pět měsíců a stal se zde neformálním autonomním vojevůdcem husitů.

  V posledních dnech LP 1419 se Jan Žižka zůčastnil bitvy u Nekmíře a je jisté, že tady byly taktéž použity tzv. vozové hradby, které husitskou dobu doslova proslavily. 23. dubna LP 1420 vyrazili Jan Žižka a Břeněk Švihovský z Dolan s vojskem z Plzně na jih Čech, a nedaleko Sezimova Ústí si část husitského křídla na ostrožném kopci zvolila své sídlo Tábor. Jeho hvězda coby vojenského stratéga a velitele začala stoupat hlavně v bitvě u Sudoměře 25. března LP 1420. Bitva se odehrávala u rybníka Markovec asi 14 km od Písku. Odraženo zde bylo více jak dva tisíce převážně německých a rakouských vojáků, a to hlavně díky vozové hradbě a vytrvalosti některých husitských vojáků. Tato bitva udělala z Jana Žižky na dlouhou dobu vojevůdce a velitele husitů. Konec první části.

Diskuse

.