Dvě témata hýbou teď světem

2. 02 2020

www.inadhled.cz    Greta sedí v koutě a pláče, její tým ve snaze upozornit na sebe hlásá, co vše si chce patentovat. Byznys Greta s.r.o. se na chvilku zadrhnul, copaté děvče se vrátilo před školu, do které de facto nemusí, ochranka nemá koho odhánět. Nikoho ani nezaujal nový návrh na udělení Nobelovy ceny této dívce, přestože by si jistě zasloužila. Už jen proto, že před ní ji dostali politici za něco, co nikdy neudělali, čímž ji výbor pro přidělování natolik znevážil, že je bezcenná. Kdyby ji dostala Greta, ukázalo by to na ještě větší nicotnost laureátů a zpolitizování kdysi tak uznávané ceny. Vše je zapomenuto, přišly Brexit a Koronavirus.

  Britové i přes pláč některých poslanců v Evropském parlamentu složili vlajku, jejich hlavní vůdce vyzývající k opuštění organizace Farage ani nemohl ukončit projev na rozloučenou a obrazně se svými kolegy nasednul na loď a odplul domů. Neboť doma je tam, kde jste se narodili, strávili jste tam dětství a stali se později užitečnými své vlasti. Velká Británie bude mít dost problémů vyrovnat se s islamizací a migrací, vrátit do původních pořádků ekonomiku, které budou jistě někteří členové EU házet klacky pod nohy, to jako trest za to, že Brusel přišel o výkonnou slepici snášející zlatá vejce. Navíc bude pokračovat snaha Skotů být samostatnější, což je jejich historický sen. Nicméně si Britové mohou říct, že jsou opět svobodní a nikdo jim nemá co říkat, jakým způsobem se mají vypořádat s vlastními problémy. Boris Johnson vyvedl se zjevnou podporou královny Velkou Británii ze spolku, nad níž vládu převzali liberálové, Zelení a šílenci.

  Česká televize přinášela záběry, které měly navodit dojem, že Britové už nyní smutní po ,,přátelích“ z pevniny. Opak je pravdou. Velký mejdan spontánně probíhající v anglických městech ukázal, jak Corbyn po celou dobu s pomocí BBC lhal. Vlajky Evropské unie zmizely z úřadů a Boris Johnson může vytáhnout rukávy a pustit se do práce, která ho čeká.  Pokud se mu bude dařit, dá se očekávat, že přijde další exit. Nelze momentálně předpovídat, kdo to bude, ale podaří li se Salvinimu vrátit k moci, bude Itálie dalším adeptem. Albánie a Švýcarsko přerušily již snahy přiblížit okamžik svého vstupu do EU, ostatní členské země budou muset připlatit, aby nahradily britský výpadek v rozpočtu. Poláci a Maďaři již mají buzerace z Evropské komise dost, Česká republika stále sveřepě a naštěstí odmítá platit eurem. Není vše takové, jaké si evropští vládci přejí. Merkelová tiše zuří nad existencí AfD, von der Leyenová, která vystřídala opilce Junckerse v roli hlavního inkvizitora v čele Evropské komise, přišla definitivně o Británii, Macronovi se v Paříži tlučou policisté s hasiči. Přidejme očekávanou neschopnost integrovat migranty a dokázat, že jejich slibovaná užitečnost je realitou, dále ekonomický propad automobilového průmyslu a neochotu Evropanů připojit auta k zásuvkám vedoucí k přiblížení se další hospodářské krize, a máme tu vcelku nepříjemnou kontinentální atmosféru, které se zbavit při nastoleném směru nebude snadné, ne li nemožné.

  To čínský fenomén Koronavirus je strašák jiného typu. Řada odborníků upozorňuje, že zdaleka nedosáhnul nebezpečnosti chřipkového onemocnění a jde o zpolitizování situace, jisté však je, že se šíří. Kdyby centrem nákazy byl New York, asi by to nebylo takové drama, ale cokoliv je v Číně negativního, je samozřejmě viditelné mnohokrát více. Čínská vláda k tomu přistoupila zodpovědně, uzavřela oblast a dělá vše proto, aby nafouklou realitu zvládnula. I přes kritiku skutečně dělá co nejvíce proto, aby nikdo nemohl říct, že podcenila situaci. Dokonce požádala svět o pomoc. Naši politici ji okamžitě odmítli poskytnout. Jde o zásadní chybu, která se nám vrátí. Jakákoliv snaha podat nyní pomocnou ruku by se nám 100x vrátila v budoucnosti zpět. I kdybychom měli sáhnout do státních či armádních rezerv. Místo toho si hrajeme na zodpovědné vůči vlastním občanům, přičemž víme, že právě Babišovi jsou většinou ukradení, tedy pokud zrovna neprodukují dostatek hotovosti, ze které by mohl čerpat. Krátkozrakost je v tomto případě vlastností, kterou vládní činitelé poškodili do budoucna možnost pracovat s čínskými investory. Takové věci se prostě pamatují. Nulová snaha je trapnou ukázkou české omezenosti. Kdyby o pomoc požádali USA nebo Brusel, letěl by tam se zásilkou vládní speciál.

  Začal únor a máme za sebou poměrně drsný první měsíc roku 2020. Moc pozitivního jsme toho nezažili, snad jen úspěšné dokončení Brexitu nám ukázalo světélko na konci tunelu. A to ještě matně plápolající, protože jasným se stane až tehdy, budeme li moc porovnat, jak na tom Británie je. Informace o stavu však neberme ze zpravodajství ČT24, ten kroužek lhářů tam se srocující je naprosto nedůvěryhodný. Prostě si počkejme.

Jindřich Kulhavý (J3.K)

 

 

 

.