Havel zval dalajlámu, my Cichaunoskou

10. 06 2021

   www.inadhled.cz  Českou republiku ,,oficiálně“ navštívila běloruská neúspěšná kandidátka na funkci prezidentky poslední evropské země mimo Ruska, která si nedá nic diktovat od Evropské unie a ani od Spojených států. Tedy pokud nepočítáme Rusko, které je naopak spojencem vlády a prezidenta Lukašenka. Bělorusku vládne tento muž již mnoho let a pro svůj postoj k liberální politice EU je nenáviděn napříč Evropou. Natolik, že se to dotýká ekonomiky, kultury i sportu. Přesto nadále setrvává ve svém místě a stojí v opozici proti všem. Tedy skoro všem.

  Svjatlana Cichaunouská je klasickým produktem farmy vlastněné miliardářem Sorosem. Zatímco z Lukašenka je vytvářen obraz diktátora, Cichaunouska má představovat ideál demokracie, ovšem v eurounijním či americkém pojetí. A o tom víme, že má ke skutečné demokracii mnohem dále než jak se pouze tváří. Copak může země, která vyprodukovala Fauciho, Gatese, či kterou svým způsobem reprezentuje právě Soros, být svobodná a zároveň vzorem pro kohokoliv na světě? Nebo mají právo německá politička vzešlá z komunistických tradic Merkelová či její souputnice ve funkcích a momentálně zastávající tu nejvyšší v EU Leyenová mluvit do vnitrostátních záležitostí svrchovaného Běloruska? Nikoliv. Do situace v Bělorusku se vměšuje kdekdo včetně našeho politického neziskového sektoru v čele s Člověkem v tísni, který byl ostatně zařazen na seznam nepřátelských organizací v této zemi.

  Lukašenko vyhrál i poslední prezidentské volby, to i přes zahraniční podporu Cichaunouské. Ustál tlaky, koriguje nepokoje a svým způsobem chrání Bělorusko před Evropskou unií. Odmítl se se svou zemí účastnit celosvětové covidové hysterie a světe div se, nijak zvlášť se obyvatelstva tento vir nedotknul, a i díky tomu nevznikl stejně obří dluh jako u nás. Postavit se covidové mafii a nepřijmout obří úplatek vyžadovalo hrdost a odvahu. Jistě, urřité autoritářství režimu nelze přehlédnout, nicméně zrovna o něm musí Němci držet …. být zticha. Připomeňme si tažení německého ministra zahraničí  Heiko Maase proti Polsku a Maďarsku týkajícího se mimo jiné rozdílného pohledu na právní stát či snahu EU zbavit se nepohodlného prezidenta Maďarska Orbána v blížících se parlamentních volbách u našeho partnera z Visegrádské čtyřky. Ostatně jsou to právě Poláci a Maďaři, kdo ještě jako jediní dokážou rebelovat vůči Bruselu a zůstat hrdými. To naše politická reprezentace nás už zaprodala. Pokud Brusel a Berlín nejsou autoritou nasmrádlá města, pak Minsk na tom opravdu není hůře. Chování se k opozici, v německém případu k AfD, je také přehlídkou násilí, šikany a nenávisti, takže kdo tu má poté nárok dehonestovat vedení svrchované země?

  Cichaunouská si v České republice užívá pozici celebrity a samozřejmě je vítaným hostem proliberálních levicových sil. Nelze se divit potlesku senátorů vedených ,,Taiwancem“ Vystrčilem, který se na její počest přes noc doma halí do běloruské vlajky. Trochu s podivem je přijetí této paní na Hradu a předsedou vlády, protože funkčně není nijak významnou osobností. Oficiálně tedy být přijata neměla, dostává se jí však poct hodných zvoleného prezidenta. Tím není a trochu připomíná Havla v tom, že je předpřipravována na kooptaci do pozice šéfa Běloruska, pokud by se podařilo do konce dotáhnout EU financovaným pučem v Minsku. U nás to Sorosovi s Havlem vyšlo, Lukašenko je ale mladší než Soros a má šanci ho přežít ve své funkci. Když už jsme vzpomněli na Havla, ten stejně vřele vítal dalajlámu, čímž si vysloužil jisté nepřátelství Číny. Politika má své zákonitosti a rozlišuje přátelská setkání a oficiální návštěvy. Ta stávající je tedy naprosto nevhodná a jen eskaluje rozkol mezi námi a přítelem Běloruska Ruskem. Navíc i přes snahu EU paralyzovat ekonomiku Běloruska sankcemi děláme opět dvorního šaška.  Opět jsme papežštější než papež sám. A samozřejmě se bude opakovat to, co s Ruskem. Náš obchod s těmito zeměmi padá a na naše místo nastupují byznysmeni z partnerských zemí z EU. Jen proto, aby se třeba Vystrčil mohl bouchat do hrudi a dělat ze sebe demokrata.

  Cichaunouská prezidentkou Běloruska snad nikdy nebude a za pár let po ní neštěkne ani pes. Je to stejně umělá ikona, jakou je třeba Greta. Byly vytaženy výtahem nahoru, použity a později zmuchlány a odhozeny. To, co předvádí naše politická reprezentace, je jen ukázkou podlézání liberálním vládcům Evropy a politická neschopnost a naivita. Jistě, Bělorusové si své místo na světové mapě hledají, i u nich se společnost tříští a plno jich vidí Evropskou unii a Spojené státy jako bezpečný přístav. Jak hluboce se mýlí. Možná jednou pochopí, že zůstat sami sebou a bez vměšování zahraničí byla i přes jisté nedostatky cesta vedoucí k suverenitě. V době, kdy se tady bude hroutit eurozóna, nikdo nebudeme nic vlastnit a elektřina bude na příděl, budou jezdit v autech se spalovacími motory, svítit el. proudem z uhelných elektráren a bydlet ve svém. Možná by stálo za to se v Bělorusku podívat po nějaké nemovitosti. Jen tak, pro jistotu.

Jindřich Kulhavý

 

 

 
.