Je třeba vnímat, co se skutečně děje

19. 03 2020

www.inadhled.cz Vzhledem k momentální situaci se život mnohým zpomalil, naopak lékaři, zdravotní sestry a další personál nemocnic je v plné pohotovosti. Podobně na tom jsou i ozbrojené složky, tedy Policie ČR, armáda, přidejme hasiče, rozvážkové služby s potravinami a hotovým jídlem. A v neposlední řadě také firmy provozující rozvoz ostatních zásilek. To proto, že lidé se nudí, sedí u počítačů a objednávají zboží, které někde ještě zbylo. A abychom byli objektivní, nespí ani někteří politici. To se týká především vládních zajišťujících chod země a zásobování potřebným materiálem, také opozičních, kteří vydrželi týden držet ústa, aby mohli opět po nějaké době začít kritizovat.

  Přestože je téměř zákaz vycházení a bez zakrytí tváře už to nejde vůbec, opozice se opět odhaluje. Ačkoliv Kalousek, Fiala, Hřib a pár dalších nic pro řešení krize neudělali, dokonce neušili ani jednu roušku, začínají kritizovat. Jistě, ne vše, co vláda udělala, bylo v pořádku, ale její nasazení je vysoké a zalátat díry, kterou svou činností a nenávistí k Číně udělali příslušníci opozičních stran ve vztahu k této velmoci, chvilku trvalo. A urážet prezidenta Zemana, že nic nedělá, je dokonce drzost. Přestože připomíná starého jezevce zalezlého v noře, on místo nesmyslných řečí dokázal překlenout jistou vzájemnou nevraživost mezi částí českých politických elit a Čínou a využívajíce svých dobrých kontaktů pomohl zajistit české vládě potřebné zdravotnické prostředky. To i přesto, že tu jistí klauni donedávna mávali tibetskými vlajkami či vypovídali smlouvy Pekingu a chystali se na výlet na Thaj-wan. Méně řečí a více skutků bez potřeby sbírat politické body, tak lze hodnotit poslední činnost Miloše Zemana.

  K výše uvedenému je třeba přidat ještě pár slov. Spojené státy mající nakažených podstatně méně, než Čína, nám nepomohly nijak. Snad jen ukončení vojenského cvičení Defender Europe 2020 lze z jejich strany vnímat pozitivně, je však třeba si uvědomit, že se to stalo proto, že by půlka vojáků účastnících se této šarády umřela, aniž by Rusové při odpovědi na provokace u svých hranic museli vystřelit jediný náboj. V podstatě bychom viděli v přímém přenosu návod na použití biologické zbraně. Čína se však oklepala z prvního náporu koronaviru a vzápětí rozjela internacionální pomoc. Přestože se vede spor o vzniku pandemie, kde jsou opět v hlavní roli Spojené státy, je totiž pravděpodobné, že virus do Číny pronikl právě z jejich vojenského programu, Čína momentálně chrlí milióny roušek, rychlotestů a dalšího materiálu, který expeduje často i svými letadly nejen do kolabující Evropy, ale i do Íránu a dalších míst. Jestliže nedávno za týden postavili tito Asiaté nemocnici, tak jim 14 dní trvala výstavba továrny na výrobu roušek. 2x tak dlouho se Evropská komise rozhodovala vydat prohlášení o možném uzavření vnějších hranic Schengenského prostoru, přičemž vnitřní doporučují otevřít ještě teď. To není neschopnost, to je ukázka idiocie. A zadržování zdravotnického materiálu jiných zemí transportovaných přes Německo je ukázkou toho, v jak špatné společnosti se v EU pohybujeme.

  Sepjetí většiny Čechů se projevuje v improvizaci při šití roušek, vytváření vtipů pro zlepšení nálady a vcelku solidní poslušnost při plnění nařízení vlády. Přestože řada zemí dosud přistupuje k epidemii laxně, což se Itálii, Španělsku a Velké Británii vymstilo, u nás se daří i přes vážný stav několika pacientů bojovat se smrtelnými následky. Pojďme se podívat do historie epidemií. Jde o zajímavé údaje. V roce 1419 zasáhla na jaře Čechy morová epidemie, jejíž následky se projevily i v následujícím roce. V roce 1720 udeřil opět mor, kdy první nakažení byli ve Francii v přístavu Marseille, ptát se proč tam by bylo asi naivní. Zemřelo cca 19 milionů lidí na celém světě.  V roce 1820 přišla cholera vzniknuvší v Indii, následkem bylo 1,6 milionů úmrtí. O sto let později, tedy v roce 1920, zabila tzv. Španělská chřipka jen na území Evropy přes 1 milion lidí. Přenos zajišťovali ptáci a docházelo k naprostému selhání imunity. Nu a rok 2020 je opět hodný zápisu do této nehezké statistiky, ovšem na konečné počty si budeme ještě počkat.

  A teď trochu optimismu. Co nám krize ukázala? Umíme se o sebe postarat bez Evropské unie. Nebudeme li se chovat jako idioti, můžeme obchodovat a spolupracovat s každým, kdo chce to samé dělat s námi. Tedy i s Čínou. Obejdeme se bez internacionální pomoci Spojených států, ona totiž neexistuje. Nepotřebujeme si vydržovat Evropskou komisi a skládat se na plat Jourové a spol. Mimochodem slyšel o ní za poslední měsíc někdo? V žádném případu neodevzdáme zbraně, protože si to prostě nenecháme líbit. Podpoříme Řeky v jejich boji o evropskou bezpečnost. Nebudeme se hrbit před Němci, kteří ukázali svůj smysl pro společné zájmy více než jasně. Přestaneme urážet kohokoliv, s kým lze v budoucnosti spolupracovat, obchodovat, být si navzájem užiteční. Národní zájmy musí být na prvním místě. Co k tomuto zjištění vede, to už víme. Co udělat proto, abychom se tak opravdu chovali? Přestat naslouchat výplodům Kalouska, Fialy, Pirátů a spol. Doufat ve vznik konstruktivní opozice, která bude protiváhou nynějším vládním stranám tím, že dokáže být efektivní, pracující a zároveň rozumná. Toužící nikoliv po moci, ale po tom, aby dokázala úkoly plnit lépe než stávající vládní koalice, být na úrovni a nesnižovat se k okopávání kotníků. Aby se navzájem burcovali k co nejlepším výkonům směřujícím k silnému státu a spokojenosti občanů. Pokud se to někdy podaří, budeme zase hrdými Čechy. Otázkou zůstává, co se stane po odeznění epidemie. Poučíme se?

Jindřich Kulhavý

 

 

 

.