Liberálové kopou na všechny strany

5. 09 2019 |

www.inadhled.cz    Jestliže poslední volby do Evropského parlamentu naznačily, že Evropané už si začínají uvědomovat dopady vlády liberálů a dali možnost posílit euroskeptickým stranám a hnutím, pak uvědomění si vlastního ohrožení přinutilo celé liberální hnutí k nebývale zvýšené aktivitě. 20 let budovaná pozice na piedestalu se ukazuje jako momentálně ještě dostatečně pevná základna určená k udržení bašty a zároveň k výpadům proti každému, kdo by chtěl toto vládnutí narušit.

  Dlouhou dobu byl nepřítelem č.1 maďarský premiér Orbán. Jeho radikální postoj vůči migraci nařízené Bruselem vzbuzoval v elitách z hlavního města EU doslova osypky. Dosud nechápou, jak může tak malá a relativně pro ně bezvýznamná země vzdorovat nátlaku velmocí. A Orbán i nadále ukazuje, že může. Navíc si dovolil vypudit nadnárodní stvůru Söröse a jeho boj s ním je stále v plném proudu. Maďarové zatím statečně odolávají a Orbán je takovým evropským vzorem pro všechny, kteří ještě věří v možné uzdravení Evropy.

  Již v období před eurovolbami dokázali liberálové rozložit rakouskou vládu s nepříliš poddajným premiérem Kurzem. Systematickým hledáním jakékoliv možnosti to udělat vzniknul záznam poukazující na politickou korupci koaličního partnera ve vládě. Přestože se to netýkalo samotného Kurze, důsledkem byl pád této vlády. Podobně pokračoval pokus rozložit soudržnost V4, kdy vražda novináře Kuciaka a jeho partnerky sice vůbec nijak nesouvisela s tehdejší slovenskou vládou, nicméně byla zneužita k vyhnání lidí do ulic a svržení volbami dosazené vlády. Ani zde nešlo zdaleka o demokratický proces, přesto jeho dopad přinesl liberálům sladké ovoce v podobě pozdějšího zvolení do té doby víceméně nedůležité a pro mnohé neznámé Čaputové do čela státu. Tím byl vyndán jeden ze základních stavebních kamenů V4 a nyní se čeká na její zhroucení.

  Dalším trnem v oku eurounijních tvůrců budoucnosti jsou tvrdohlaví Poláci. I proto dochází k pokusům zasahovat do vnitřní politiky našich sousedů. Za jejich neochotu přijímat migranty je napadán justiční systém, vznikají žaloby a Polsko nemá v EU na růžích ustláno. Čtvrtým členem bouřící se V4 jsme my s neohebným prezidentem Zemanem. Jakožto správní potomci vojáka Švejka sice nesouhlasíme s přerozdělováním migrantů pašovaných do Evropy západními neziskovkami, ale i tak tu již plno muslimů zapouští kořeny a večerní procházka po Václaváku Vám i ukáže, jak snadno, lze převzít trh s drogami. Množství černých chlapíků lidmi z Magistrátu hl.města Prahy moc nehýbá, místo toho hledají cesty, jak otrávit život samotným Pražákům. Miloš Zeman nezapadává do představ o politickém fungování dle bruselských not, je v tom však bohužel poměrně dost osamocen.

  Naše vláda je lehce eurounijně neutrální, což je ovšem jen dojem. Ani to však nic nebrání organizátorům a investorům Milionu chvilek pro demokracii, aby se tito pokoušeli svrhnout legitimní vládu a dosadit tvrdé liberální jádro. To už se nějakou dobu formuje z ODS, STAN, Top09, k nimž se v případě potřeby rádi přidají Piráti. Mimochodem, představa vlády složená z těchto subjektů je strašidelná, stačí vidět, co se děje v Praze. I proto jsou mimo ANO v těžké pozici i členové SPD a pod tlak se už od svého počátku a vzniku dostane i Trikolóra. Ta včera vydala své programové prohlášení s určením priorit, které každého trochu normálního a zdravě konzervativního člověka musí potěšit a zaujmout, nicméně lze očekávat tlak jak ze strany Klausem ohrožené fialové ODS, tak i od jejích rádoby pravicových souputníků STAN a Topky. Trikolóra se totiž svým programem vrací o mnoho let zpět, kdy se svět zdál být ještě dobrým místem pro život. Jen pro připomenutí, mezi uznávané hodnoty patřila rodina, prosperita, právo na soukromé vlastnictví, národní cítění a úcta k tradici a zvykům, logika a vzdělání, nestrannost policie a pár dalších atributů včetně úcty k věku a stáří. Právě Trikolóra by ráda tento svět znovu objevila a zpřístupnila všem, kdo o něj stojí.

   V západní části Evropy je synonymem bojovnice s větrnými mlýny Marine LePen, tedy francouzská politička narážející neustále na překážky kladené vládou, justicí a médii. I přesto její strana letos v eurovolbách opět posílila a její šance i díky šílené vládě Macrona stoupají i na vnitropolitické scéně. Nepokoje a protesty Žlutých vest sice ukázaly, jaká síla se nachází na francouzských bulvárech, zároveň však jasně nastínila, že liberálové se nebudou štítit sáhnout ani po zbraních a namířit je proti nespokojenému obyvatelstvu. Dalším významným článkem v odboji proti Bruselu se stal na pár měsíců Ital Matteo Salvini. Jeho dlouho připravovaná likvidace a obcházení příkazů jím vedeného Ministerstva vnitra jej dovedla ke snaze vyvolat předčasné volby, které by mu dle prognóz přinesly úspěch a možnost převzít vládu. To se však nestalo, Salvini odešel do opozice a stavidla pro příjem dalších desetitisíců migrantů se otevřela. Vše ještě okořenilo zveřejněné video, kde se italský premiér Conte ohýbá pře německou kancléřkou Merkelovou a slibuje jí vytvoření leteckého mostu pro další příchozí. I Salvini se snažil vrátit zpět o pár let, kdy Itálie byla hrdou zemí. Lze jen doufat, že se do vlády vrátí, nebude to však nijak jednoduché.

  Velká Británie už z EU na odchodu je, nicméně liberálové se ještě nevzdali a starý lišák Corbyn dokázal vytvořit pro svého premiéra a soka zároveň prostředí, ve kterém Johnson ztrácí půdu pod nohama. K tomu napomohla i tolikrát v historii lidstva zneužitá kolaborace, tentokrát ze strany Johnsonových spolustraníků, kteří přešli na opačný břeh. I zde se snaží bojovník za nezávislost na EU vyvolat předčasné volby a Brexit je tak nejistý, přestože v referendu Britové rozhodnuli. Takže lze opět vnímat, jak nedemokraticky uvažují liberálové. Zvrátit vůli obyvatel vlastní země za každou cenu.

  Posledním počinem poukazujícím na zvedající se odpor vůči Bruselu byly volby v zemích bývalé NDR. Zde výrazně posílila AfD, a i když volby neovládla, její druhé místo je pro všechny šok. Tak velký, že levicová teroristická organizace Antifa respektovaná vládními německými stranami, se kterou souzní i naši Piráti a úřadující předseda Bartoš se účastnil jejích akcí, vyslala výzvu k násilí vedenému vůči čelním představitelům protiimigrační AfD. Jde o další vzorovou ukázku naprosto fatálního a nedemokratického přístupu k opozici v zemi, která je vůdčí veličinou v EU a snaží se všem ostatním kázat pravdu vlastní. Malou perličkou jsou nakonec ještě stále častější nepokoje v Rusku. Je to jako přes kopírák. V davech demonstrantů, které jsou však mnohem menší, než Milionem chvilek placené a organizované v Čechách, se vyskytují převážně mladí lidé zakoukaní do evropských standardů bez možnosti je skutečně na vlastní kůži poznat. Ruská vláda je však k nim poměrně málo tolerantní, přestože násilí na francouzských Žlutých vestách bylo výrazně brutálnější.

  Librerálové a levicoví Zelení se snaží zvrátit chod dějin množstvím změn prováděných za každou cenu. Týká se to i těch nejzákladnějších práv, zvyků, norem a přírodních zákonů. Nejde o změny vedoucí k lepšímu životu, ale o prostou moc a sílu. Více jak 20 let budování vlastní moci postavených na zvrhlých teoriích se neotřásá v základech tolik, jak bychom si přáli, nicméně světlo na konci tunelu pro konzervativní voliče existuje. Otázkou je, nezhasne li navždy. Pokud ano, je otázka pár let, které nám zbývají do rozpoutání další války vedené na našem kontinentu. Již nyní řada zemí čelí násilí a agresi v ulicích svých měst. My to zatím neprožíváme. Ale jak dlouho si tento komfort budeme užívat?

J3.K

Diskuse

.