Okénko - Právo v kapse - Jak si vydělat pomocí nouzového stavu

21. 02 2021

www.inadhled.cz  Spor o dodavatele testů na covid pro školy odhalil praktiky, které používá vláda pří výběru dodavatelů zdravotnického materiálu pro stát. Nouzový stav umožňuje nakupovat bez výběrového řízení vše, co si vláda usmyslí, že je potřebné, takže si může vybírat dle různých parametrů. A věřte tomu, že většinou nejde o kvalitu a cenu, tedy o to nejlepší a nejvýhodnější, co můžeme koupit.

  U testů vhodných pro děti se střetly dva návrhy, přičemž za jedním stojí minist vnitra Hamáček a za druhým předseda vlády Babiš. U obou potencionálních dodavatelů se ukázalo, že  jejich pozadí je neprůhledné, zabývají se vším možným, jen ne specializací na zdravotnický materiál, nebo vydělané peníze vyvádí do daňových rájů. Což by všeobecně z podnikatelského pohledu mělo svou logiku, ovšem z morálně-etického z pohledu vlády v této době nikoliv.

  Na chvilku odbočme. Jste li v Čechách či na Moravě podnikajícím subjektem, můžete každý den očekávat kontrolu z Finančního úřadu. Ten má za úkol přichytit Vás při něčem, co odporuje jeho náhledu na poctivé podnikání a vytváří tak příležitosti, jak Vám vyměřit pokutu, případně Vás rovnou zlikvidovat. Takže se nezajímá jen o Vás, ale i o Vaše dodavatele. A hledá každou maličkost, na které Vás může nachytat. Takže i když je vše u Vás v pořádku, vyžaduje se po Vás několikastupňová kontrola dodavatele či partnera, často zodpovídáte i za jeho další dodavatele. Což napovídá tomu, že se často a snadno dostanete do problémů proto, že někde někdo něco neměl z pohledu často neschopného úředníka v pořádku, což jste nemohli ovlivnit. To pracovníka úřadu nezajímá a Vy se buď musíte usilovně bránit, často i soudně, nebo rezignujete a jen platíte.

  Vláda si však může dělat co chce. Aspoň si to myslí. Takže její členové klidně vyberou dodavatele zdravotnického materiálu, který u nás má nulovou historii, skryté majitele, nebo zisky vyveze nezdaněné mimo ěskou republiku. Nebavíme se o tisících korun, ale o milionech eur. Absolutně nikdo z nich se ani nezačervená a bude tvrdit, že výhodněji to nešlo. Přitom není nic jednoduššího, než si společnost  před výběrem zkontrolovat, zjistit, kam odplují daně a smluvně zajistit vše tak, aby dodávka byla v pořádku po všech stránkách. Jernže tomu tak není a jak Hamáčkův výběr, tak i Babišův, jasně ukazují na pravděpodobnost korupčního jednání a poškozování státního rozpočtu České republiky.

  Jestliže má Finanční správa nulovou toleranci k podnikatelům a spíše ještě doslova vyhledává možnost jej dehonestovat, pak jak je možné, že Babiš, Hamáček a spol. beztrestně využívají svého postavení a nouzového stavu k vlastnímu obohacování a především k zatěžování státního rozpočtu nákupem předraženého materiálu a umožňují zároveň odvod zisků do zahraničí bez danění u nás? Když za to samé by kterýkoliv běžný podnikatel skončil na pranýři? Jak to, že neexistují žádné kontrolní mechanismy, které by vládu držely na uzdě? Odpověď je jasná. Politici napříč spektrem v Parlamentu ČR doufají, že se sami dostanou jednou ke korytu a protože ruka ruku myje, jednou vydělává ten a podruhé jiný, nebudou si tedy házet klacky pod nohy. A tak je prostý člověk bit a elity si rozdělují mnohamilionové bakšiše. To neplatí jen pro Hamáčka a Babiše.

Jindřich Kulhavý

 

 

 
.