Okénko - Právo v kapse - Výzva Vládě ČR, výzva politikům a političkám

8. 12 2020

www.inadhled.cz  Pokud souhlasíte s textem, zasílejte ho Vládě ČR, politikům a političkám. e-mailem, můžete i dopisem do Poslanecké sněmovny a Senátu - se svým podpisem. Text pošlete dále svým přátelům.

Vláda ČR

Vážená vládo České republiky, vážení politici a političky,

vyhlásili jste nouzový stav, který je protiústavníPorušuje Listinu základních práv a svobod, porušuje Evropskou listinu základních lidských práv a svobod, Helsinskou deklaraci WMA, porušuje Chartu lidských práv OSN, porušuje Úmluvu o právech dítěte.

Porušuje nejen naši Ústavu, ale i mezinárodní lidskoprávní úmluvy, které jsou nadřazené naší Ústavě ve čl. 10.

Proto my, lid České republiky, občané Čech, Moravy a Slezska žádáme,

abyste začali zachovávat Ústavu, a Listinu Základních práv a svobod a

neprodleně zrušili NOUZOVÝ STAV.

Mimo jiné přijímání zákonů v nouzovém stavu je nepřípustné, protože podle Ústavy č. 47, (1), (3) jde o přímé porušení Ústavního zákona č. 110/1998Sb., o bezpečnosti ČR. Dochází k ohrožení právního státu.

(texty jednotlivých zákonů viz v příloze)

V nouzovém stavu nelze přijímat zákony ve zkráceném režimu. Jde to jen pouze ve válečném stavu nebo ve stavu ohrožení státu. Prodloužení stavu nelze dělat s polovičním počtem poslanců! Současný prodloužený stav je protiústavní, protože byl přijat v rozporu s ÚSTAVNÍM ZÁKONEM. Všechna vládní opatření, Mimořádné opatření, Ministerstva zdravotnictví, vyhlášky jsou vydány PROTIÚSTAVNĚ! Nemají oporu v zákoně.

Vše mělo být stanoveno zvláštním zákonem, který stanoví, která práva budou krácena. Stanovena ZÁKONEM, NE VYHLÁŠKOU ČI MIMOŘÁDNÝM OPATŘENÍM Ministerstva Zdravotnictví. V souladu s Listinou základních práv a svobod!

Nouzový stav NELZE prodloužit při polovičním počtu poslanců.

Nikde není žádný stav legislativní nouze! Stav legislativní nouze je pouze ve stavu ohrožení státu a ve válečném stavu.

Podle Listiny základních práv a svobod byly porušeny tyto články:

Čl. 1; Čl. 2 (1); Čl. 3 (3); Čl. 4 (1),(2),(3),(4); Čl. 5; Čl. 7 (1),(2); Čl.10 (1),(2),(3)

Byly porušeny tyto zákony:

Antidiskriminační zákon § 2 198/2009 Sb.,1), 2), 3), 5)

§ 81 (1); § 91; § 580 (1) zák. 89/2012 Sb., OZ, (1)

Transplantační zák. 285/2002 Sb. § 1, § 2, § 7, § 2 zák. 372/2011 Sb., 96/2001 Sb., Úmluvy o lidských právech a biomedicíně

Byly porušeny nadnárodní listiny a úmluvy:

Evropská listina základních lidských práv a svobod: čl.3 zákaz mučení, čl.17 zákaz zneužití práv

Helsinská deklarace WMA.

Úmluvu o právech dítěte: čl. 28, 1) a,b,c,d,e, čl. 29 1 a)b)c)d)e), čl. 31 1), čl. 32 2)

 

Všeobecná deklaraci lidských práv OSN (Charta lidských práv OSN)

Čl.1; Čl.2 (1),(2); Čl.3; Čl.5; Čl. 7; Čl.19; Čl.30

Proto my občané, kteří milujeme svou vlast, zachováme Ústavu České republiky, Listinu Základních práv a svobod, řídíme se i Evropskou listinou základních lidských práv a svobod a dalšími lidskoprávními mezinárodními úmluvami podle Ústavy – LZPS čl. 10 dáváme na vědomí Vládě a všem politikům, že od 8. 12. 2020 na základě čl. 23:

Čl. 23 Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

 

Jdeme do svých zaměstnání, otvíráme provozovny svých podniků, podle

Čl. 26  (1)Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.

Sdružujeme se na ochranu svých hospodářských zájmů a sociálních zájmů touto VÝZVOU, jdeme do stávky svou prací

Čl. 27 (1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. (2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. (3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu a bezpečnost státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. (4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů

Odkládáme roušky, ústenky, šály a jinou ochranu úst, abychom si posílili imunitu a nedýchali vydýchaný vzduch plný bakterií a CO2.

Zbytečnost roušek potvrdila i WHO. Kdo se cítí ohrožen, nechť si ochranu dýchacích cest ponechá. Ctíme svobodné rozhodnutí každého občana. Ochrana zdraví je právo, ne povinnost.

Odmítáme nucené očkování a jakékoli restrikční opatření vůči těm, kteří svobodně odmítli očkování.

Domáháme se svobodného rozhodnutí, s informačním souhlasem. STOP novému druhu vakcín, které můžou těžko narušit genetický systém člověka a jeho zdraví. Farmaceutické firmy nechtějí nést právní odpovědnost za vedlejší účinky těchto vakcín nebo případnou smrt.

Odmítáme vakcinační pas navrhovaný EU.

Tento pas má následné vést k omezení základních práv a svobod občanů, kteří odmítnou očkování proti Covid-19.

Konec nuceného testování testy.

Které mají nízkou vypovídající hodnotu, testy bez patřičných informací na obalu, bez informačního souhlasu. Testy jsou dnes zneužívané k vyrábění statistik. Je podezřelé proč se odmítají klasické krevní testy. Nemoc Covid-19 má podle WHO smrtnost 0,23 a není tak nebezpečná, jak se předpokládalo.

Čl. 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Všechny naše děti jdou do školy

Čl. 33 (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.

Všichni máme právo dýchat čerstvý vzduch

Čl. 35 (1)Každý má právo na příznivé životní prostředí.

Čl. 42 (1) Pokud Listina používá pojmu "občan", rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky. (2) Cizinci používají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům. (3) Pokud dosavadní předpisy používají pojmu "občan", rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství.

Budeme se stýkat se svými rodiči, příbuznými v DD a sociálních zařízeních kdykoliv podle našich potřeb, bez omezování a nucení k testům nízké vypovídající hodnoty.

Podle § 81 zák. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

§ 91 Člověk je nedotknutelný.

Našim zemřelým dopřejeme opět důstojný odchod z tohoto života.

§ 92 (1)Lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka. Naložit s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným se zakazuje.

 

K tomu nám dopomáhej Bůh. Amen.

 

Já svobodný občan ČESKÉ REPUBLIKY:………………………………………………………

                                                                       Podpis

 

 

Lze umístit na viditelné místo své provozovny, podniku a nosit u sebe.

Příloha

110

ÚSTAVNÍ ZÁKON

ze dne 22. dubna 1998

o bezpečnosti České republiky

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:


ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1

Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.

Čl. 2

(1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

(2) Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu.

Čl. 3

(1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.

(2) Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 4

(1) Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti.

(2) Rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků stanoví zákon, a to tak, aby byla zajištěna civilní kontrola ozbrojených sil.

NOUZOVÝ STAV

Čl. 5

(1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

(2) Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.

(3) Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší.

(4) Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit.

Čl. 6

(1) Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon.

(2) Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

(3) Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

STAV OHROŽENÍ STÁTU

Čl. 7

(1) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.

(2) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ

Čl. 8

(1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání.

(2) O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat.

(3) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání.

(4) Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU

Čl. 9

(1) Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády.

(2) Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky.

(3) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

PRODLOUŽENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ

Čl. 10

Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců.


SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 11

V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu

a) rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,

b) vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Čl. 12

Rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Čl. 13

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Zeman v. r.
Havel v. r.
Tošovský v. r.

 

 

Ústava:

Článek 47


(1) Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. (2) Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem. Jejím usnesením je návrh zákona přijat. (3) Jestliže Poslanecká sněmovna neschválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. (4) Pozměňovací návrhy nejsou při projednávání zamítnutého nebo vráceného návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přípustné.

Ústavní zákon č. 110/1998Sb., o bezpečnosti ČR:

 zajišťuje svrchovanost a územní celistvost České republiky, ochranu jejích demokratických základů a ochranu životů, zdraví a majetkových hodnot jakožto základních povinností státu.

Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu.

Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání. Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.

Listina základních práv a svobod:

Čl. 1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Čl. 2 (1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

 

Čl. 3, 3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.

Čl. 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Čl. 5 Každý je způsobilý mít práva.

Čl. 7 (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. (2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu

Čl.10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Zákony ČR:

Antidiskriminační zákon § 2 198/2009 Sb.,1), 2), 3), 5)

§ 81 zák. 89/2012 Sb., OZ, (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy

§ 91 Člověk je nedotknutelný.

§ 580 (1) Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Transplantační zák. 285/2002 Sb. § 1, § 2, § 7, § 2 zák. 372/2011 Sb., 96/2001 Sb., Úmluvy o lidských právech a biomedicíně

Všeobecná deklaraci lidských práv OSN (Charta lidských práv OSN)

 

Čl.1, Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Čl.2, (1) Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

(2) Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.

Čl.3 Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.

Čl.5 Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu

zacházení nebo trestu.

Čl. 7 Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která porušuje tuto deklaraci, a proti každému podněcování k takové diskriminaci.

Čl.19 Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.

Čl.30 Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.

 

 
.