Oscar se definitivně zbláznil

10. 09 2020

www.inadhled.cz  Filmová trofej v podobě sošky pojmenované Oscar byla po dlouhé roky vrcholem, kterého šlo ve filmovém průmyslu dosáhnout. Jejím vlastnictvím se honosili vždy ty největší herecké hvězdy, nejlepší filmy, producenti a režiséři. Vyhlašování výsledků ankety se přenášelo do celého světa a patřilo k nejsledovanějším kulturním událostem roku. Už jen samotná nominace na tuto cenu byla považována za úspěch a každý, kdo se do této situace dostal, mohl být právem pyšný. Své o tom věděli nedávno zesnulý Jiří Menzel a dosud vystupující Zdeněk Svěrák. Být na vyhlašování a stát se legendou bylo přáním více uměleckých generací.

  V posledních létech se z Oscara začala stávat nedůležitá figurka. Blbnutí kolem rasové diskriminace černých herců postupně posunula nominace od kvality k určitému zadání. Přestože se počet černochů v USA, odkud většina nominací pochází, pohybuje kolem 10ti %, v každém americkém filmu jich je mnohem více. A požadavky na určení, kdo by měl sošku dostávat, se posunuly směrem ku prospěchu herců černochů, Hispánců a míšenců. Nezáleží tedy na umělecké úrovni, ale na rasové segregaci. Představte si, že by v indické obdobě Hollywoodu, tedy v Bollywoodu museli mít hlavní role nikoliv černovlasí Indové, ale určitý počet by musel být tvořen modrookými blonďáky. To i přesto, že Ind je prostě od přírody takový, jaký je. Jde o naprostý nesmysl, ovšem v Americe poplatný době. Jenže filmová akademie stojící za Oscarem šla ještě dále.

  Vše směřuje k tomu, že přestaneme chodit do kin a nejznámější společnosti vlastnící multiplexy postupně zkrachují. Bude li totiž chtít tvůrce nového filmu mít šanci na získání Oscara, bude muset jeho dílo splňovat nové podmínky. Je přesně určeno, v jakém složení se dostaví filmový herci na plac, tedy z pohledu barvy pleti. Zároveň je daná struktura vedlejších rolí, procentuální obsazení herců vystupujících jako členové LGBT komunity, podobně důležité je složení štábu. Abychom to zkrátili. Ve filmech budou muset být mezi hlavními postavami černoši, případně Hispánci, Indiáni a vhodné by bylo nominovat i yettiho. Ve vedlejších rolích, tedy pokud nebudou rovnou aspirovat na vítězství tím, že hlavní postavou bude černoch homosexuál a jeho manželkou eskymácký pedofil cítící se být blondýnou, kteří společně adoptují malého Inda, bude řada vedlejších rolí napsána na tělo některým z 69ti pohlaví prosazovaných LGBT činovníky.

  Takový filmu bude mít samozřejmě mohutnou výpravu, protože bude mít nárok na bohaté dotace a ocenění akademie bude téměř jisté. No, ono možná ne, protože když se do tabulek nově vytvořených budou chtít vejít autoři dalších děl, která tím pádem budou všechna nějak podobná, tak de facto nebude moc na výběr. Představa, že v historickém filmu o středověkém rytíři bude na plátně třetina herců představovat homosexuálně zaměřené dvořany, z nichž část budou černoši a Asiaté, případně indiáni, je skutečně krutá. Takže nás budou čekat filmy z moderní doby, fantasmagorie, které se vejdou do příhodných škatulek. Náš autor se tak už na Oscara nepodívá, protože homosexuálů tu máme něco kolem 4%, i když v poslední době se zdá, že počet buzerantů výrazně stoupnul. A to především ve vládě.

  Na české vesnici, která ve filmových českých komediích vede, na černocha a Indiána těžko narazíte, LGBT komunita se drží jen ve městech a lze si těžko představit, že by se náš režisér snížil k něčemu tak trapnému, aby o ní natočil velkofilm. I když peníze prý nesmrdí a dá se pro ně udělat mnohé. U nás by to tedy znamenalo pustit filmový štáb do romské lokality a přemluvit místní, aby zapomněli na své zvyky obcovat bratr se sestrou, ale aby se věnovali bráchové sami sobě. Jen nevím, kdo by to chtěl vidět. Takže je nepravděpodobné, že Oscar nás bude v budoucnosti zajímat a týkat se nás. Zase se tak místo do kina vrátíme k táborákům a ona ta kultura nebude tak špatná.

Jindřich Kulhavý

 

 

 
.