Tak co nás asi čeká v roce 2020?

1. 01 2020

www.inadhled.cz   Rok 2019 je za námi a nebyl to nijak zvlášť dobrý rok. Řeči o tom, že se máme nejlépe v historii, jsou vylhané. Pocitově lepší období bylo uprostřed posledního desetiletí minulého tisíciletí, finančně to šlo před tzv. ekonomickou krizí před rokem 2008. Propaganda však potřebuje ujišťovat, že nejlépe je v liberálně-zelené Evropské unii s pořádně utaženými šrouby. A protože nářadí v rukách drží Evropská komise, bude se utahovat stále více.

  Většina z lidí slavících příchod Nového roku musí nejdříve vystřízlivět. Možná je to předčasné, protože přežít rok 2019 ve střízlivém stavu, aniž by člověk neprožíval šoky, bylo téměř nemožné. Samozřejmě obrazně. A pokud bychom tak pokračovali v podobném duchu, pak radši navažte na výkony ze silvestrovské noci. Domácí scéna ,,obohacená´´ o profesionální aktivisty z Milionu chvilek, kteří za peníze věnované sponzory musí předvádět výkony, bude nadále hledat cestu, jak zkrátit Andrejovi Babišovi volební období.  Fiala z ODS propláče mnoho dalšího času ze svého předsednictví ODS, Novotný vyhlásí válku některé z dalších zemí, na řadě je Maďarsko. U Miloše Zemana záleží samozřejmě na jeho zdraví, pokud mu však v mezích možností bude sloužit dále, jeho další působení na Hradu bude pro opozici krutou realitou. Tlak na Babiše se bude stupňovat díky aktivitám donašečů z řad Pirátů, možná dojde na sankce z Bruselu. Pravděpodobnější však je to, že se sice bude jiskřit, ale díky neschopnosti opozice změnit taktiku a priority zůstane setrvalý stav. Demoblok bude prskat, Milion chvilek postupně vyčichat a možná se vyhrabe na Mináře a spol i nějaká ta špína. Babiš bude hledat další možnosti k získání peněz, takže budou vymyšlena další zdanění. A represe střední třídy nebude brát konce.

  Po stránce ekonomické bude hůře a hůře. Snaha zlikvidovat automobilky se dotkne i naší země, především Němci budou hledat, kde a jak co nejvíce ušetřit. Je pravděpodobné, že ekoalarmisté začnou mluvit do všeho, co se jim bude zdát schopné vytvářet finance. Takže se postupně budou upravovat dotace spojené s EU, zvýší se jejich závislost na plnění stále hloupějších podmínek stanovovaných Bruselem. Nátlak na přijímání směrnic se postupně dostane na hranu splnitelnosti, ovšem daleko za možnosti logického chápání. Jestliže naši zástupci v evropských orgánech budou stále více na straně liberálů, pak ti, kteří zůstali tady a nepatří k ANO či SPD, budou za podřizování se Bruselské klice lobovat do sedření kůže. V tom jim budou nadále nápomocné jak politické neziskovky, tak i velká část médií. Za to může neschopnost vlády hodit do jejich činnosti ,,vidle´´. Otázkou tedy zůstává, nakolik Češi a Moraváci zůstanou sami sebou. Dokážou li ustát nátlak ze strany unijních elit například tím, že občanům zůstane možnost vlastnit legálně zbraně, které mají doma, nepodlehnou demagogické hysterii kolem klimatu, či ubrání li svou zemi před ,,syrskými sirotky´´ a dalšími migranty, pak mají šanci zůstat svobodnými a schopnými překonat období spojené s islamizací Evropy a degradací jejích hodnot. V opačném případě se stanou německou kolonií.

  Zároveň je třeba si přiznat, že tu existuje skupina politiků a aktivistů, kteří se pokusí zrušit Benešovy dekrety. V jejich čele se pohybují Topka, STAN a Piráti, ovšem historicky na tom pracují i Lidovci a oblíbená hnědá košile Mináře z Milionu chvilek o mnohém svědčí. Každopádně by po prolomení dekretů došlo k závěrečnému zplundrování naší krásné země, ve které už by nezbylo nic českého. Postupně jsou potlačovány naše zvyky. Koledy letos téměř nezazněly, pohádky byly dehonestované a národní cítění je představováno jako rasismus.

  Evropa zažívá razantní změny. Velká Británie konečně zašlapala do země Corbynovy snahy jít na ruku bruselské vládě a Boris Johnson dovede svou zemi k dokončení Brexitu. Zároveň udělá vše proto, aby do království už nikdy nevkročil světový lump č.1 Sörös, kterému začne být horká země i v USA. Tam však nad ním budou Demokraté držet ochrannou ruku, nicméně válka mezi nimi a Republikány se intenzivně rozhoří. Trumpovi stoupají preference. Má však plno starostí. Rusové jsou extrémně neústupní, Evropa se snaží zbavit vlivu USA, o čemž svědčí dokončování plynovodu Nord Stream II. I přes odpor Spojených států se zvyšuje objem obchodů s Ruskem i s Čínou. Stále jasněji se ukazuje, že ukrajinský Majdan byl plně v americké režii, Turecko ignoruje své partnery v NATO a jede si svou stopu. V Sýrii sice ještě Američané drží místní ropná ložiska pod svou kontrolou, ale jsou pod velkým tlakem na jejich navrácení. Hospodářská válka s Čínou se vyvíjí lépe pro asijskou velmoc, která opouští americké technologie a nahrazuje je svými. Spojené státy se také pustily do další honičky o to, kdo bude nejlépe vyzbrojen. To nebude levné.

  Evropa je kapitolou sama pro sebe i bez Brexitu. Jidáš ve Vatikánu, Zelení v laufu, liberálové prorostlí neomarxismem, ekoalarmisté u moci, zblblá mládež, neskutečně nákladná budoucnost bez perspektivy obejít se bez značného poklesu životní úrovně. K tomu připočítejme neschopnost integrovat pozvané Merkelovou a reprodukční africkou aktivitu schopnou zahltit celou Evropu nadrženými muslimy. Dále bude pokračovat potírání běžné funkce rodiny, národní identity. Zatím co Velká Británie kolotoč opouští, v Itálii musí Salvini počkat na předčasné volby, které přijdou, byť se jim vládní koalice bude snažit zabránit, jak jen bude moci. V Rakousku Kurz podepíše koaliční smlouvu se Zelenými, nicméně jde o tak různorodou sloučeninu, že se dají očekávat velké třenice. Francie zažije několik vln stávek se sociálním pozadím a Macronovi bude půda horká. Poláci jsou další na řadě po Velké Británii, kdo může opustit EU. Navíc s podporou USA, se kterými mají v Evropě nejlepší vztahy. A pokud se naši severní sousedi přiblíží k odchodu, nebude trvat dlouho a přidá se Maďarsko. To není otázka roku 2020, ale první krok je na spadnutí a moc záleží na tom, jaký bude vývoj ve Velké Británii.

  Čeká nás další přitvrzování v oblasti motorismu, což bude trvat do té doby, než se automobilky probudí a vzepřou, nejde totiž o žádné životní prostředí. Blíží se ekonomická krize způsobená tou energetickou. Je velmi smutné, když víme, že si budeme muset v nejbližších létech sáhnout na dno, odrazit se od něj, to vše proto, abychom se dostali na životní úroveň z přelomu tisíciletí. A budeme rádi, když se to obejde bez válek. Bude pokračovat nesmyslná buzerace, to vše do té doby, než všem lidem dojde, o jak obrovskou bublinu jde. Ptáte se na pozitiva? Pokud nějaká přijdou, bude to příjemné překvapení. Proto si važme každého příjemného okamžiku, nevzdávejme se a nepoddávejme se iluzi, že za nás někdo něco vyřeší. Pod pozlátkem příjemné doby je faleš. O lepší zítřky se musíme porvat s nepoctivými ideology, prolhanými politiky a médii, udavači, slídily a všeobecně zlými lidmi. Zdá se, že je někde klonují. Takže budeme potřebovat skutečně moc štěstí. A právě to Vám přeje celá naše redakce.

Jindřich Kulhavý (J3.K)

 

 

 

.