Tisícileté dějiny české - KATEDRÁLA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE V OPAVĚ

10. 06 2021

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Historie stavby katedrálního kostela Nanebevzetí Panny Marie v OPAVĚ je de facto stejně stará jako město samo. Před dnešní neogotickou stavbou stával již v době Přemysla Otakara I. raně románský kostel, který patřil slavnému řádu Německých rytířů. Jednoduchá rotunda postavená na centrálním průsečíku náměstí byla stavěna do kříže a nebyla moc prostorná. Je jisté, že kajícníci a služebníci boží chodili po chodbách, které byly vystlány slámou, tak jako například v rotundě sv. Víta, kterou v první polovině 10. století nechal vystavět kníže sv. Václav.

  12. května milostivého léta 1237 je zmíněna fara, která byla součástí kostela a byla stejně jako kostel v držení řádu Německých rytířů. Kopie listiny se dodnes nachází v Anežském klášteře v Praze. O necelých dvacet let později se souhlasem českého krále Přemysla Otakara II. byl kostel goticky přestavěn. Hlavní loď byla jen o necelou polovinu kratší než v bazilice sv. Víta v Praze. Ale smrt krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. dne 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli přestavbu na nějakou dobu přerušila, ne však na dlouho. Levoboček Mikuláš I. Opavský, jenž byl pravděpodobně králi železnému a zlatému ve všem hodně podobný, v přestavbě na počátku roku 1295 pokračoval. Přestavba byla doslova famózní. Kostel se stal největší církevní stavbou v Opavě a patrně i v celém Slezsku.

  Přenesme se v čase o 152 let později do roku 1447, kdy opavský kníže Vilém I. ke katedrálnímu kostelu nechal přistaviti kapli sv. Hrobu (míněno hrobu spasitele Ježíše Krista) s monumentálním oltářem, který byl zasvěcen Zmrtvýchvstání Páně. V této kapli, která připomínala gigantickou lucernu, pomýšlel opavský vévoda Vilém I. zřídit pohřebiště opavských Přemyslovců, kteří pocházeli z dob Mikuláše I. Opavského. Přemístit všechny zesnulé opavské Přemyslovce, kteří byli pohřbíváni v nedalekém kostele sv. Ducha, se však Vilémovi I. nakonec nepodařilo. Vilém I. zemřel 15. srpna LP 1452, a tak se rozplynul sen o tom mít své zesnulé předky v kapli sv. Ducha.

  Ve druhé polovině roku 1461 postihl katedrální kostel Nanebevzetí Panny Marie rozsáhlý požár, který se táhl prakticky celou Opavou. Stalo se dne 9. srpna. Poškozen byl hlavně interiér kostela, tedy hlavní trojlodí, které již nebylo nikdy obnoveno.

  Při stavovském povstání dne 29. června LP 1619 byli z kostela vyhnáni katoličtí kněží a nahrazeni protestanty. Uvnitř kostela se dne 12. srpna odehrálo "prosbíčkaření", kdy opavští konšelé vzdávali hold knížeti Karlovi Eusebiovi z Lichtenštejna. Rekatolizace postoupila i zde. Ještě na konci 17. století katedrální kostel znovu vyhořel, a tak tedy nezbylo nic jiného, než požádat o finanční pomoc k jeho záchraně, a to přímo Jana Adama z Lichtenštejna. S opravou kostela se příliš nespěchalo, a tak až v roce 1758, tedy o skoro sto let později, byl kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěn. Díky olomouckému biskupovi se zachránil alespoň jediný gotický oltář sv. Trojice.

  Na počátku 19. století kolem kostela zanikl i hřbitov. Na druhou stranu se ale začala objevovat myšlenka kostel neogoticky přestavět, což se nakonec ukázalo jako nejlepší řešení. V roce 1995 se nakonec stal katedrální kostel Nanebevzetí Panny Marie národní kulturní památkou.

 
.