Tisícileté dějiny české - Nikdy nevyjasněná vražda Václava III.

12. 01 2021

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  STŘEDOVĚKÝ BULVÁR

  Dějiny si často nechávají svá mnohá tajemství. Jedním z nich je i zákeřná vražda mladého českého krále Václava III. Přemyslovce v Olomouci dne 4. srpna LP 1306. Nejde ani tak o samotný, byť hrůzný čin. Vždyť v té době docházelo všude v Evropě k vraždám panovníků. Nás ale zajímá spíše její motiv. O motivu však dnes můžeme jen spekulovat, nebo čerpat z knihy mantovských biskupů. Ihned po vraždě se vynořila totiž spousta podezření i obvinění a další úvahy prakticky celý problém jen zatemňovaly.

  Ani námaha několika generací legendistů, kronikářů. ale i historiků nepřinesla lepší výsledky. A tak shrnutí motivu můžeme dnes jen dokreslit obtížnost postavení, v němž se ocitl mladý sedmnáctiletý český a uherský král Václav III. na prahu 14. století. V Mantovské kronice, ale nejen v ní, se uvádí, že se bezprostředně po zločinu se podařilo chytit při útěku z paláce muže, jenž byl snad Durynk a byl podle všeho posledním, kdo se živým králem Václavem III. byl v kontaktu a dle mantovského kronikáře s ním i jednal. Okamžitě byl údajně stráží, která byla těsně vedle paláce děkanského dómu, chycen a ubit. Ale zároveň se vynořila již těsně po této události pochybnost o osobě vraha a už vůbec se nepodařilo přisoudit mu nějaký konkrétní motiv.

V českých kronikách té doby se vyslovuje podezření o dokonalém spiknutí, zejména moravské šlechty, a to pánů z Pernštejna, ale opět zde chybí motiv. Jiná kronika, která byla psána v Rakousku, se zaměřila na pomstu za zabitého Záviše z Falkenštejna popraveného otcem Václava III. Václavem II. Přímo prstem se ukázalo na jihočeský rod Vítkovců, kteří dle tvrzení všech kronik té doby zrazovali jednoho panovníka za druhým. Na vlastní kůži to i přes dnešní konspirační teorie zažil zejména král "železný a zlatý" Přemysl Otakar II. na Moravském poli dne 26. srpna LP 1278. V případě Václava III. by se patrně tedy jednalo jen o pomstu za zabití vysokého šlechtice a zabrání jeho velkého majetku ve prospěch koruny. Nato česká šlechta vždy reagovala zákeřně a nebála se pomsty proti králi.

O více jak třicet let později se vynořila další zpráva, tentokrát přímo z Prahy, kdy neznámí legendista, nebo spíše v té době "bulvární" pisatel napsal, že vraždu českého krále má na svědomí přímo Habsburk, tedy v té době Albrecht Habsburský. Příčina byla dle jeho tvrzení záměrná, tedy otevřít si cestu k české koruně pro svého syna Rudolfa (krále Kaše). Pravdou ale je, že tato možná snaha se opravdu, byť jen nakrátko, Albrechtovi vyplatila. Nakonec po přečtení italského kronikáře a snad současníka celé smutné události jsem se přiklonil k jeho verzi, tedy, že byl Václav III. Přemyslovec odstraněn na žádost polské šlechty a knížat, kteří v Polsku českou moc zkrátka nechtěli. Podle všeho se polská knížata domluvila s Jindřichem Korutanský, což byl švagr krále Václava III. Pravdou je, že hned po vraždě byl právě Jindřich Korutanský zvolen a korunován českým králem a na jeho volbu měli zájem nejen polští knížata, ale i Vítkovci.

Těžko ale dnes a stále ještě na počátku 21. století zcela stoprocentně napsat, kdo byl za smrtí posledního Přemyslovce. Ono těch, kdo měl zájem Přemyslovce odjakživa odstranit, bylo mnoho. U Václava III. těch možných "vrahů" bylo přece jen dost a dost. Ani sousední Uhersko nebylo ve výčtu možností zcela opomíjeno již v té době. Vždyť mladý český král již jako patnáctiletý byl v Budině korunován uherským králem a přijal jméno Ladislav V. I tady se mohlo jednat ze strany pokořeného Karla Roberta z Anjou o akt pomsty ze strachu, aby Václav III. po možném potlačení povstání, které vyvolal budoucí polský král Ladislav I. Lokýtek, se Václavův hněv neobrátil vůči uherské koruně. Prostředků a vojenské síly nato měl Václav III dost. Historie ale šla jiným směrem, a tak v Olomouci byl zavražděn poslední Přemyslovec nosící paradoxně jméno po jiném zavražděném zemském světci.

 
.