Tisícileté dějiny české - SEZNAM ČESKÝCH KNĚŽEN A KRÁLOVEN - Díl druhý

8. 06 2021

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Královna stavitelka

  V prvním díle jsem Vám přátelé české tisícileté historie představil několik po sobě jdoucích manželek českých panovníků. Některé se nesmazatelně zapsaly do dějin české historie, o některých toho moc nevíme. V dalším, tedy druhém díle, si představíme Ty známější, nebo alespoň Ty, o kterých se toho ví přece jen více. Poslední, o které jsem v předchozím díle psal, byla zároveň i první českou korunovanou královnou, ale tak jako její manžel a král Vratislav II., nebyla to královská korunu dědičná, na to si ještě naše země musela nějaký ten rok počkat.

  Jedenáctou kněžnou a zároveň i manželkou knížete Konráda I. Brněnského byla WILBURGA z TENGLINGU. WILBURGA byla dcerou bohatého bavorského šlechtice Seigharda, který ale v jejich deseti letech padl pod praporem českého knížete Břetislava I. v bitvě proti Maďarům. Ale i tak ji stačil její otec zasnoubit se synem Břetislava I. Konrádem Brněnským. Svatba se konala na počátku léta 1054 patrně v Bavorsku. Konrád I. Brněnský velice rád bojoval proti svým sourozencům, poprvé to bylo proti českému králi Vratislavovi, kdy jeho choť Wilburga patrně z vlastní iniciativy dojednávala smír mezi bratry. V roce 1091 konečně po dalším válečném střetu usedl Konrád na knížecí stolec v Praze a i Wilburga byla do Prahy povolána jako kněžna, nebo spíše manželka knížete. Ne však na dlouho, za necelý rok totiž Konrád I. Brněnský zemřel a Wilburga jej patrně následovala za necelé dva roky.

  V pořadí dvanáctou manželkou, českého knížete, a tedy i kněžnou, byla LUKARTA z BOGENU. I LUKARTA byla dcerou bavorského šlechtice, nebo spíše velmože Aschwina z Bogenu. Zajímavé na manželství Břetislava II. a Lukarty bylo snad jen to, že spolu měli jediného syna jménem Břetislav, který se ale nikdy nedostal na knížecí stolec v Praze, ač byl legitimní. Břetislav II. se rozhodl předat otěže vlády svému bratrovi Bořivojovi II. Proč se tak stalo, to si dodnes lámou historici hlavu. LIKARTA se narodila v roce 1074 a zemřela v Praze dne 31. prosince, letopočet je ale nejasný.

  Třináctou kněžnou, která byla taktéž nastolena na knížecí kamenný stolec v Praze, byla GERBERTA BABENBERSKÁ, tedy první Rakušanka. GERBERTA se 18. října LP 1100 ve Znojmě provdala za českého knížete Bořivoje II. Její otec byl slavný rakouský vévoda Leopold II. Babenberský. Jejich manželství ale dle kronikáře z Východní marky (Rakouska) nebylo šťastné a skončilo odchodem GERBERTY z Čech domů. V Rakousku se GERBERTA uchýlila do kláštera Gottweig nedaleko města Kremže, kde 13. července LP 1142 zemřela. Datum Grerbertina narození není dodnes známo.

  V pořadí čtrnáctou chotí byla dcera švábského vévody Jindřicha z Bergu-RICHENZA (Rejčka) Svatba mezi ní a jejím manželem, knížetem Vladislavem I. se konala v Praze LP 1111. Dle švábského kronikáře Ulricha bylo RICHENZE 15. let, když byla za syna prvního českého krále Vratislava II.- Vladislava provdána. Vladislav I. jako český kníže panoval s přestávkou úctihodných 16. let. Spolu se jim narodilo pět dětí, pro naše dějiny nejznámějším byl budoucí druhý český král Vladislav II. (jako český král Vladislav I.) Ještě před smrtí svého manžela a knížete Vladislava I. spolu založili kladrubský klášter nedaleko Tachova. RICHENZA zemřela patrně v nově postaveném kladrubském klášteře dne 27. září LP 1125. Pohřbena je ale v německém Reichenbachu.

  Patnáctou kněžnou byla uherská princezna ADLÉTA. Adlétin otec byl nitranský a uherský princ Almoš Arpádovec. Svatba mezi Adlétou a Soběslavem I. se konala LP 1123 na nitranském hradě. Spolu se jim narodilo celkem pět dětí, ale známí jsou jen synové Soběslav II a Václav II. Dle nitranského kronikáře Štěpána bylo manželství velmi harmonické a vřelé, byť od sebe věkově byli třicet let. ADLÉTA se pravděpodobně narodila LP 1105 na nitranském hradě a zemřela 15. září LP 1140 v Praze.

  Šestnáctou kněžnou byla první manželka budoucího druhého českého krále Vladislava II. Jmenovala se GERTRUDA BABENBERSKÁ. Narodila se v listopadu 1118 patrně v Rakousku a byla dcerou rakouského vévody Leopolda III. Babenberského, který byl později dokonce prohlášen za svatého. Za v té době ještě českého knížete Vladislava II. se GERTRUDA provdala LP 1140. v době, kdy byla Praha ve válečném obležení Děpoltem, který byl švagrem panujícího knížete a budoucího krále Vladislava. GERTRUDA byla velmi zbožná, a tak Vladislav pozval do Prahy církevní řád Premonstrátů a Johanitů. Prakticky byla i při založení klášterů v Plasech, Na Strahově v Praze, a kláštera v Doksanech, kde se GERTRŮDA angažovala a přivedla do něj ženský premonstrátský konvent. GERTRUDA zemřela ve věku 30 let dne 4. srpna 1150 v Praze a pochována je dodnes v klášteře Na Strahově.

  Sedmnáctou kněžnou a druhou českou královnou byla JUDITA DURINSKÁ, která se narodila LP 1135 ve Wartburgu. JUDITA byla dcerou lanckraběte Ludvíka Durinského a jeho manželky Hedviky. Svatba mezi ovdovělým českým knížetem a budoucím králem Vladislavem II. se konala LP 1153 patrně v Německu. Korunována na královnu byla Judita ve stejný den jako její manžel Vladislav II LP 1158. Někdy po korunovaci stála JUDITA DUTINSKÁ u zrodu prvního kamenného mostu v Praze, který nesl její název, tedy JUDITIN, a měřil necelých 515 metrů a široký byl 6,8 metrů. Po abdikaci Vladislava II. se Judita odebrala spolu s Vladislavem do saského Meeránu, kde 9. září LP 1174 ve věku 39 let zemřela.

Na obrázku JUDITA DURINSKÁ

 
.